Desicion 15.díl

11. července 2014 v 22:02 | LinDee |  Desicion



Pohled Eleny:
Bylo to tam překrásné! Všude kolem byl les a mi stáli na obrovské louce. Nebo to byl spíše sad krasných jabloní a na pravo bylo nádherné jezero, které odráželo sluneční paprsky. Obloha byla nádherně modrá a v tu chvíly jsem netušila jestli je modřejší jezero a nebo obloha. "Jak jsi to tu našel?" "No.. když jsem se stal upírem a žil v domění že moje láska zemřela, sebral jsem se a utekl. Cestou jsem narazil na tohle krásný MÍSTO a nechal si ho jenom pro sebe. Je do ted v Mystic falls, nenechal jsem nikoho aby ho zničili."
"Tak mě tam někdy zavedeš, abych si to místo přivlastnila. Je to tady totiž překrásný!" Zatočila jsem se a zase se pořádně rozhlídla. "Na tozapomen! Tohle místo bylo odjakživa jenom moje a o něj se nebude dělit s nikým! No ... možná kdybych za to dostal něco na oplátku." Řekl jsem nadrženě naschvál abych jí vyprovokoval a zasmál jsem se. "Tak to si to radši nech ty prasáku." Zasmála se taky a utrhla si jedno jablko.
"Ale no tak Eleno! Fuj je to! Ted jsi obědvala!" Udělala grimasu jako-nech si toho jinak ti to jablko narvu do zadku- a mrštila jím po mě. Chytil jsem ho a ihned se zakousnul. "Bylo dobrý. Škoda že sis ho nenechala." Zasmál jsem se a užíval si pohled na její rozhněvaný obličej. "Já tě snad jednou zabiju!" "Proč tak silná slova Eleno? Copak by nestačilo říct že mě láskou umačkáš?"

Pohled Damona:
Její obličej byl rudý jako rajče a držel jsem se abych nevyprsknul smíchy. "Máš pravdu! S láskou bych tě nechala přejet kombajnem!" Řekla a vytrhla mi nakousnuté jablko z ruky. "Máš pravdu. Chutná vážně dobře." Otočila se a šla k jezeru. Musel jsem se nad jejím chováním zasmát. Vezme si džíny a už je zpátky stará ješitná Elena. Ta kterou miluju stejně jako tu v šatech a k spustu věcem svolnou. "A nedívej se mi na zadek!" Řekla a začala s ním hrozně kroutit. Zasmál jsem se a ona se ke mě přidala. Běžel jsem za ní a povalil jí do trávy
. "Víš.. chováš se jinak." Leželi jsme na zádech a koukali na malé mraky které se tam objevili. "Jak jinak?" Podívalase na mě a našpulila rtíky. "Jsi uvolněná a všechno si užíváš. Děláš si ze všeho srandu a pořád se směješ. Je pěkný tě vidět spokojenou." Usmála se a dál se věnovala mrakům. "To bude tím, že se ničím netrápím, před nikým se neschovávám a můj nebo něčí život není neustále v nebezpečí. Dřív jsem taková zamlknutá a nepřátelská nebyla. Vždycky jsem se bavila a chovala se takhle a užívala si věci na sto procent. Líbila bych se ti. Hodně jsem se ti v chování podobala." Zasmála se a jednu loknu si namotala na prst. "Mě se líbíš i takhle a věř mi že jsi mi ted podobná víc než si hodláš přiznat."
Řekl jsem vážně a všimnul si jejího začervenání. Musím nějak uvolnit situaci... "Jsi stejně tak sexi a atraktivní. Dokonce bych řekl že ve stínu mají tvoje vlasy černou barvu a když se podíváš ze správného uhlu, tak poznáš jak se ti mění nos na ten můj, který je mnohem krásnější než ten tvůj původní." Zasmáli jsme se a onami uštědřila spustu pestiček do ramene.
"Ty jsi vážně hrozný herec!" Nemohla popadnout dech a válela se ze strany na stranu. "Říká se o mě spoustu věcí, ale že bych byl v něčem špatný? To nikdy!" "Vždycky je něco poprvé!" Vstala a utíkala k jedné rozvětvené jabloni.
"Hlavně nespadni! Víš jak moc jsi nemotorná!" Zakřičel jsem za ní a užíval si jejího smíchu a že se hned kvuli mím malým urážkám neuráží a radši se jim směje. Byla tak štastná a byla sama sebou. "Ha ha ha Damone! Měl bys mě přestat rozesmívat, vzdyt víš jak moc jsi vtipný. To bych se potom vážně mohla pokusit o sebevraždu a radši skočit z výšky dvou metrů. Myslím že bych nepřežila." Chytla se za srdce a šplhala dál. "Tak ted mi řekni kdo je horší herec, protože myslím že já bych to dotáhnul aspon na brodway, za to ty by ses živila hraním divadel v chudých ulicích maloměsta." "Neprovokuj mě Damone nebo na tebe skočim!"
Zasmál jsem se a napráhl náruč. "No jo princezna si nandala džíny a hned je z ní rytíř!" "Máš to mít! Chytej!" Řekla a skočila. Chytil jsem jí přímo do náruče. "Myslela jsi si že mě snad skolí váha jako je ta tvoje? To by si musela skákat i s postelí!" Uškrnula se a seskočila dolů. "Tak příště." Zasmála se a šla zase dál.



Pohled Damona:
Celou noc se ke mě Elena tiskla a já se nemohl cítit štastněji. Colou tu dobu jsem jí zasapával polibky, ale jenom taky aby se nevzbudila. Pak jsem si ale všimnul že je už skoro pul sedmý a já mám být za chvíli u Emily. Začal jsem se od ní odtahovat, ale zachytily mě její ruce. "Kam jdeš?" Zašeptala v polospánku a zase se ke mě přitiskla. Dal jsem jí pusu na čelo a pohladil jí po vlasech. "Musím jít za Emily, vrátím se zase pozdě večer."
Nesouhlasně zamručela a pevně mě objala rukama. "Tak nikam nechod." Zaprosila. "Musím, ale neboj, zítra už se ti vracím." Nahnula se ke mě a dala mi pusu na pusu. Vážně to udělala? Já se v tom už doopravdy nevyznám. Nechce abych jí políbil ale takhle mě k tomu svádí a provokuje. Pohladil jsem jí po tváři a nechal jí zase usnout. Ježiši jak moc se mi ta holka dostala pod kuži. Zakroutil jsem nad tím hlavou a šel za Emily.

Pohled Eleny:
To je hrozná nuda! Oba dva Damonové si odejdou a Stefan je s Kathrin. Nejradši bych jí vyškrábala oči. Chudák Stefan, tak moc ho podvádí. Bože jak já na ní žárlím! Proč se o ní Stefan pořád tak zajíma? A pak je tu María. Prý šije šaty pro mě a ted je nemůžu vidět. Takže nemůžu být s ní, protože je plně zaměstnaná. Jediné co mi zbývá je sedět u toho nádherného piána a skládat. Né že by mi to vadilo,naopak. Já hraní naprosto zbožnuju ale tak moc mi připomíná matku. Popsala jsem už čtyři papíry a pořád mě napadají další tóny.
Byla jsem tam až do oběda a musel pro mě přijít Stefan. "Jakto že nejste s Kathrin?" "Vynahradím vám to. Nechcete se jet po obědě projet?" Usmála jsem se a aspon něco mě dnes potěšilo. "Jen pokud budu moci jet na Lady Ann." Zasmála jsem se a přijala jeho ruku. Při obědě jsem myslela na Damona, co asi dělá, že je to tak duležitý aby mě tu nechal samotnou s Kathrin. Ráno se vypařil a v noci jsem si ani nevšimla kdy přišel. "Co děláš Damone?" Ptala jsem se ho telepaticky. "Copak už se ti stýská?" Zasmál se a já se jen pousmála. "Jsem na tom už tak špatně že říkám ano." "Chceš zvednout náladu?" "Jasně, cokoliv!"
Chvíly bylo ticho, ale pak začal napodobovat Kathrinin hlas. "Hmmm. Ta zelenina vypadá jako by ji pan Salvatore předžvíkal. A koukněme se... Co je tohle? Ten malý roztomilý hrášek. A chramst! Už neni. Cha cha cha. Aaaa mrkééév!" Měla jsem co dělat abych nevyprskla smíchy. Kdyby jen ostatní věděli jak vtipně to vypadá když Damon paroduje její chování. "A co ty malé neviné kuřátko? Kdo tě chytil? Že by ten nezbený Stefan? Zasloužil by si na zadek, ale vy jste velice chutné a nabodnu vás na bramburku, aby vám dělala společnost. Ha ha há. Dělám si srandu. Já jsem totiž mrcha a proto vás šoupnu k hráškovi!" Jednu ruku jsem si dala před pusu a málem jsem vyprskla všechno co jsem měla v puse. "Dost Damone! Musím vypadat jak idiot. Směju se tomu že Kathrin jí." Konečně jsem se přestala smát a dál se věnovala jídlu. "Příjdeš dnes brzy?" Zeptala jsem se ho ještě.
"Asi stejně jako včera, možná i dýl, ale neboj zítra bych se měl vrátit z cesty." "Super. Tak se měj. Musím se zapojit do konverzace." Musela jsem vypadat jako blázen. Nejdřív se směju jídlu a nakonec sem naprosto mimo realitu. "Jasně, měj se."
Po obědě jsem šla se Stefanem do stáje a ihned jsem běžela za Lady. "Ahoj holka. Co kdyby jsme tě trochu provětrali, co říkáš?" Pohladila jsem jjí po hřbetě a ona frkla. "Nevím jestli to je dobrý nápad slečno. Nikoho kromě Damona na sobě nesnese." "Já už jsem naní jela, nemyslím si že bude problém. Vid Lady, my se spolu pěkně projedeme že ano?" Oblízla mi ruku a drkla do mě hlavou. "Má mě ráda." Komentovala jsem a on nevěřícně potřásl hlavou. "To jste asi jediná." Zasmál se a vyvedl svého koně ven.
"Neboj Lady, já si jen na tebe sednu a projedeme se spolu ano? Neboj se, nic ti neudělám. To je hodná holka. Neboj, neublížím ti. Jen se na tobě projedu ano?" Klidnila jsem jí a hladila ji po čumáku a zádech. Vyskočila jsem na ní a klidně ji poplácala po krku. "Je to dobrý vid? Nic se neděje. Půjdem jen na projíždku." Lady už byla klidná a Stefan na mě valil oči. "Nikdy to nikomu nedovolila. Bud to umíte se zvířaty, nebo jste jí okouzlila stejně jako mne." Zasmála jsem se a vyrazila vpřed. Byly jsme u řeky a klusaly jsme kolem lesa. Slunce krásně svítilo a Lady spokojeně klusala a užívala si to stejně jako já. Připomělo mi to mou jízdu s Damonem. Cítila jsem se stejně volně a příjemě. Cestou jsme si povídali o tom jak dlouho hraju na piano a proč on nechodí do té mistnosti. Prý ho tam nic netáhne. Matku skoro neznal a tak mu to nic neříkalo.
Když jsme se vrátili domů bylo už celkem pozdě.
Šla jsem jeste nahoru připsat pár not, jelikož dnešek mi dal další kus melodie. Po večeři jsem znuděně vlezla do postele a našla Damonuv deník. Všechno mi říkalo at si ho přečtu, ale stejně jsem váhala. Otevřela jsem první stránku a na ní bylo něco co tam nebylo. "Věděl jsem že ho budeš schánět, takže jsem ho vyměnil za uplně prádný blog. Jsi moc zvědavá Elenko! Nic by si v něm nenašla a v tomhle zaky ne. Takže ho klidně zavři a běž spát." Zasmála jsem se tomu a vrátila ho na původní MÍSTO. Poslechla jsem Damonovu radu a šla zase spát.
V noci mě probudilo mírné zhoupnutí postele a mě bylo jasné že to není nikdo jiný než pan vtipálek osobně. Cítila jsem já si mě k sobě přivinul a vdechoval mou vůni. Zřejmě si myslel že už spím, protože řekl to co řekl. "Miluju tě Eleno. Tak až bych pro tebe zemřel."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama