Desicion 4.díl

7. července 2014 v 22:47 | LinDee |  Desicion


"Emily je v kuchyni." Řekla Kathrin a šla dál, jako by nás vůbec neviděla. Šli jsme mlčky za ní a ani mě nepřekvapilo, že než vešla dovnitř ani nezaklepala. "Emily! Máme tu záškodníky." Emily jako by Bonny z oka vypadla. Až na dobové šaty a vlasy v drdolu. "Slečno Kathrin? " Koukla se na mě a pak zpátky na ní. "Pane Damone? Neměl by jste být s bratrem na honu?" Damon se na ní mile usmál a už už chtěl něco říct. "Emily, proto jsme sem přišly. Takže zrychlíme vaše seznamování. Damon z budoucnosti a Lenka moje dvojnice z budoucnosti." Šla dál a nehleděla na nás. "Jsem Elena!" Zavrčela jsem na ní.
Sedli jsme si do obývacího pokoje a zatáhly všechny závěsy, aby tam nebylo vidět. "Proto miluju elektřinu, už aby jsme byly doma." Prohodil Damon a sednul si těsně vedle mě. Náhle jsem měla pocit, jako by ke mě zase něco cítil a nebyla to nenávist. Jako by mi chtěl být najednou blíž a pak jako by si to uvědomil a odsunul se jak nejdál mohl, aby nespadnul ze sedačky. Pořád mi nedocházelo proč s tak chová. Udělala jsem snad něco? "Dobře. Slečno Eleno, mohla bych se vás zeptat jak jste se sem s panem Damonem dostali?" "Jistě." Emily byla moc milá.
"Šla jsem za Stefanem do penzinu, pro sporýš pro mého bratra, ale místo něj tam byla Kathrin. Říkala, že mě chce odstranit z cesty a mít ho a taky Damona jen pro sebe. A taky říkala, že mě pošle do její vzpomínky na tuhle dobzu. Měla jsem se jen dívat a né být účastníkem. Když se mě dotkla nějakou perlou, dostala jsem se do takového tunelu. A pak se objevil Damon. Zpět se prý dostaneme, jen když se rozhodnu a půjdu za svým srdcem."
Chvíly jsem se odmlčela a hloubala nad tím co vlastně chci. "Ale já nevím jak se sem dostal Damon." Koukla jsem se na něj a bylo vidět, že je trochu nervózní. Kdyby mohl, tak určitě zčervená. "To není nutné. Řekněme že podobně jako ty." Co mohlo být tak"trapné", že nám to nemůže říct? Pak ale promluvila Emily. "Pane Damone, potřebuji to vědět přesně, abych mohla zjistit jak vás dostat zpět."
Kývnul a dal se do toho. "Přišel jsem tam, když se už Elenino tělo hroutilo k zemi. Kathrin mi řekla co jí udělala a já... řekl jsem jí at mě pošle za ní. No pak mi řekla že se dostaneme ven jen po jejím rozhodnutí, které nenastane, protože vše uvidí z jejího pohledu. Ale něco se zřejmě pokazilo, jelikož tu ted spolu mluvíme ale Elena se zřejmě ještě nerozhodla." "Tak promiň, ale já se tě neprosila abys sem za mnou chodil, mohl si klidně někde vysávat všechny holky v okolí dvaceti mil a mě prostě nechat být. Ale tobě se nechtělo vid?" Byla jsem na něj naštvaná, choval se ke mě divně a to jak ted mluvil, tak dával všechno za vinu mě. Jako bych ho k tomu dovrtala! Nechci tu být o nic víc než on ale jde prostě o to, že se nedokážu jen tak rozhodnout. Ale on mi to zjednodušuje.
"Už chtěl prohodit nějakou uštěpačnou poznámku, ale Kathrin ho zastavila." Ted mlč Damone, vaši mileneckou hádku si nechce na později! Emily, změní to nějak minulost, to že jsou tu?" Zatím listovala ve své knize a pak se na ni rozhněvaně podívala. "Nechápu jak jste toho byla schopná, tohle je kouzlo odplaty. Slečno Eleno, pokud se nerozhodnete do konce uplynulé vzpomínky, už nikdy se odsud nedostanete a budete tu muset zůstat navždy v ten samí okamžik. Vaše rozhodnutí bude velice těžké, i když nejste jen divákem, budete věci chápat z pohledu slečny Kathrin. Budete mít zamlženou mysl. A co se týká toho, že nejste jen divákem, je to kvůli panu Damonovi. Jelikož vzpomínka byla určená jen pro vás nabural tím její strukturu. On jediný vám může otevřít oči! At je to láskou,"
Udělala pauzu a důrazně se na něj podívala." kterou k vám cítí, a nebo nenávistí, kterou bude nucen hrát." Poslední slovo zašeptala tak, že to ani Damonovi upíří schopnosti nemohly zaznamenat, ale já jí slyšela zřetelně. "Minulost nijak výrazně nenarušíte, pořád je to jen vzpomínka, ale neříkejte jim věci o budoucnosti. Sice až se vrátíte do své doby, všichni na vás zapomenou, ale něco jim může utkvět v mysly. Třeba to co by normálně udělali, neudělají, protože jim podvědomí řekne at udelají přesný opak. Tím by se mohlo stát to, že nakonec Kathrin zůstane s oběma bratry. Nenechte se oklamat Eleno, láska je silná věc. Kdyby jste cokoliv potřebovali, stačí říct."
"Děkuju Emily, jste tak moc podobná Bonnie." Zakruotila jsem nad tím hlavou. "Už to chápu!" Vykřikla náhle. "Věděla jsem že s mojí pra pra pra pra pravnučkou bude spato velké kouzlo a velký cíl. Vyřid jí ode mě hodně štěstí. Má velký úděl. Věř mi, že ti pomůže. Je to moje krev a tvoje kamarádka." "Fajn a pomůže nám se dostat odsud?" Zavrčel nepřítomě Damon a dál si hrál se svým prstenem. "Né, to je pouze na Eleně a na tobě." "Počkat počkat, jak jako na mě?" "Šel jste sem kvůli ní, takže se nedivte pane. Měli by jste už všichni jít a vymyslet, co budete dělat. A pane Damone, zůstante tu chvíly. musím s vámi ještě mluvit."
Damon se na mě podíval a pak na Kathrin. Jako by mě nechtěl opuoštět, ještě když je tu Kathrin. "Skřivíš jí vlásek a zabiju tě v tvojí vlastní vzpomínce." "Na to by si neměl Damone, neskrývej to že mě stále miluješ, kort když jsem pořád taková a né jako v tvé době. Neskryješ to." Mrkla na něj. "Jsi stejná jako v budoucnosti, stejná namyšlená mrcha a myslel jsem to vážně!"
Zabouchl za námi dveře a já byla odkázaná na mou krutou dvojnici. "Tak pojď Eleno, mám plán jak tě tu nechat aby tě mohl každý vidět." Zatáhla mě za ruku a vedla přímo k hlavním dveřím Salvatorovic sídla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama