Desicion 7.díl

11. července 2014 v 21:15 | LinDee |  Desicion


Pohled Eleny:
Tak moc se těším na ráno, že tosnad ani není možné. Jen je tu problém, tak moc štastnájsem byla v přítomnosti Stefana... Zas přebíhám mezi nima dvouma, ale Damon je tak sladký a pozorný a ... Právě stojí u mě v pokoji! Mírně jsem nadskočila. Pokud mi tohle budeš dělat pořád, asi tě tu nechám až pojdu domu." Zasmála jsem se a sedla si na postel. "Jen jsemti přišel říct že jo. Šílel jsem a upřímě šílím i teď, protože to co máš na sobě ti příšerně moc sluší."
"Děkuju. Pujdu spát, zítra brzy vstávám. " "Co plánuješ ?" Zklopila jsem zraka trochu zcervenala. "Mám s tebou schůzku." Zasmál se a posadil se ke mně. "To jsis nedala moc na čas. Neříkám že to je špatně, jen jsi mne trochu překvapila." Zvedla jsem hlavu a lehce se zamracila. "To ty jsi me pozval. Promin, ale asi už půjdu spát. Zítra vztávám brzo a moc se na ni těším. Jen mi pomoc z těch satů Prosím." Vstala jsem spolecne s nim a otočila se k němu šňerováním zády. "To je pěkný požadavek. Svlíkat tě budu kdykoliv se ti zlíbí. To si nechám líbit."
Zasmál se a pozvednul vítězně jedno obočí. "Klid Damone, aby si něco nepochopil špatně." Uškrnula jsem se a snažila se nevnímat jeho prsty přejíždějící po mích zádech. Když jsem cítila že je korzet povolený radši jsem si ho přidržela u těla a mířila do mé vlastní koupelny. Ještě než jsem za sebou zavřela napadlo mě ho na něco upozornit. "Ať tě ani nenapadne za mnou chodit! Uděláš to jednou a utrhnu ti hlavu!" Představila jsem si jak se u toho musí samolibě usmívat a pak dodal: "Myslím že by to za to i stálo."
"Zapomen na to!"
Po dlouhé sprše kdy jsem ze sebe smila všechny obavy a nepříjemné pocity jsem se zabalila do ručníku a hledala jsem něco do čeho se převléct. "Co hledáš krásko?" Zeptal se a s usměvem na rtu si mě měřil. "Tebe určitě ne. Mohl bys být užitečný a najít mi něco v čem bych mohla spát." Zavrčela sem na něj a v tu ránu byl u mě. "Můžeš být klidně nahá..." Zarazil se a prohlidnul si mě od hlavy až k patě. "Mě by to teda nevadilo." Pohladil mě po tváři a ja od něj v mžiku odstoupila. "Nejsi vtipny Damone." Najednou na mě hodil nějaké oblečení. "Maria se tu stavila a nechala ti to na posteli." Komentoval a sednul si na ní. "Díky." Odešla jsem zpět do koupelny a natáhla na sebe košilku. Byla příjemná, lehká a opravdu moc krásná.
Chtěla jsem si už jít lehnout, ale Damon ležel přesně ve středu postele a naschvál se roztahoval. "Mohl by ses posunout prosím? Ráda bych se vyspala, vstávám brzy." Pohodil rukama v gestu: jak si přeješ, a posunul se. Zhasla jsem světlo a lehla si co nejvíc na kraj. Nechtěla jsem se ho náhodou dotknout, protože vím že bych se pak neudržela a ztulila se mu v náručí. Slyšela jsem tlumený smích a jak se pohnul. "A to jsem si myslel že dostanu pusu na dobrou noc." Řekl trochu zklamaně a podložil si hlavu rukama.
"Dobrou noc Damone." Zamumlala jsem a zavřela oči. Po pár minutách se mi do očí nahrnuly slzy. Tak moc jsem ted chtěla být se svými přáteli. Hrozně mi chyběly Bonniiné vtipy a Carolinina tvrdohlavost. A co Jeremy? Snad mu to Stefan vysvětlí. Stefan... musí se o mě hrozně bát. Tak moc mi všichni chybí. Kdyby tu nebyl Damon, asi bych to nezvládla. Tak moc jim oboum ubližuju a přesto toužím po jejich blízkosti.

Pohled Damona:
Chvíly bylo ticho, ale pak jsem slyšel její vzlyky. Pohladil jsem jí po pravé ruce a otočil jí tělem k sobě. "Co se děje?" Chvíly mlčela a já jí setřel slzu, která se jí perlila na tváři. "Bojím se. Co když tu kvuli mě zůstaneš navždy. Co když se nerozhodnu a pořád vám budu ubližovat. Nechci aby jste kvzli mě trpěly. A stýská se mi. Tak moc se mi stýská. Co když je už nikdy neuvidím?" Vychrlila ze sebe najednou snad na jeden nádech a začala zase plakat. Přivinul jsem jí k sobě a jemným hladěním jí utěšoval. "Neboj se. Ty se rozhodneš a až se to stane, budeš sai jistá že jsis vybrala dobře. Vrátíme se domů a všechny zase uvidíš." Políbil jsem jí do vlasů a nechal ji at mi smáčí košily. "Měla by ses vyspat. Ráno jdeš přece s tím sexi chlapíkem." Zasmál jsem se a ona tentokrát taky. "Vzbudíš mě v půl šestý?"
Zeptala se ubrečeně a já jí na to kývnul. Pomalu se uklidňovala, ale stále zůstala přitisknutá ke mně. I když už usnula já nedokázal zamhouřit oka. Byla tak krásná a roztomilá když spala. Měla výraz nevinátka a rukou stále svírala cíp mojí košile.
Bylo hrozně uklidnující poslouchat její srdce jak klidně bije a její zpomalený dech. Ani jsem se nenadálů a bylo pět. Užíval jsem si ty poslední chvíle kdy jsem jí takhle blízko a vdechoval její vůni.
"Eleno? Vztávej." Zašeptal jsem jí do ucha a ona jen nesouhlasně zamručela. "No tak Eleno! Snad nechceš aby ten sexy, nádherný a elegantní muž na tebe čekal!" Zasmál jsem se a Eleně se na tváři usadil široký usměv. "On tam na mě čeká Johny Depp?" Zeptala se nevině. "Máš druhý pokus, a nepokaz to!" "Hmmm... Taylor Lautner?"
Trochu jsem s sebou cuknul. "Tak ted jsi mě urazila. Že by byl Lautner aspon z desetiny stejný jako já? Nikdy." Zasmál jsem se a vylezl z postele. Ještě chvíly se tam rozvalovala a pak se opřela o lokty. "Kdyby jsi řekl přitažlivý, namyšlený a arogantní, hned bych věděla že myslíš sebe." Vstala a mířila ke koupelně. "Tak přitažlivý říkáš?" Zasmál jsem se a Elena po mě hodila zadumaný pohled. "Možná jsem se zmílila. Zašklebyla se a zmizela v koupelně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama