Love Game 1.díl

20. července 2014 v 12:55 | LinDee |  Love Game



"Hej! Gilbertová!" Otočila jsem se za tím známým a nepříjemným hlasem. "Co chceš Damone?" Řekla jsem odevzdaně a svěsila ramena. "Ten svetr máš po babičce nebo ses rozhodla začít s pletením?" Celý jejich stůl se začal smát a já jen protočila očima. "Nebo ho spíš ukradla tomu bezdomovci, kterej žebral před školou. Brzo se k němu připojíš Gilbertová!" Smála se Caroline Forbsová a já měla chuť jí hodit to špagetový tacos do jejího umělýho ksichtu. "Jasně Caroline, hned po tom, co na sebe přestaneš kydat make-up lopatou." Usmála jsem se mile a její takzvaní kamarádi se začali posmívat.
"To si odskáčeš Gilbertová!" Zavrčela na mě a Halley ji chytnutím za ruku uklidňovala. "Už by ses mohla naučit moje jméno Car. Jmenuju se Elena, je to jen pár písmem. Myslela jsem že s abecedou problémy nemáš, což se nedá srovnávat s tvojí matematikou. Když se řekne kostka cukru, nemyslí se tím celá krabice. Trošku si nám přibrala." Celá se nafoukla a její tvář byla rudá vzteky. "My jsme spolu neskončili." "To víš že ne. Teprve jsem začala a ty už se nezmůžeš na nic. Nechci si nechat ujít další tvé trapné urážky." Vstala od svého stolu a mířila si to ke mě. Ano má trošku problémy se sebekontrolou. Taky jsem odložila tác a dala ruce v bok. "O co se snažíš Caroline? Připomenout že jsi chodila na karate? Ovšem než tě vyhodily, protože jsi chtěla růžovej pásek a zelené kostýmky."
"Jestli si myslíš že si lepší než já, tak se šeredně pleteš. Já jsem tu královna školy a ty jsi ten looser co nosí oblečení z výprodeje a má obnošený boty. Tvoje máma nemá ani na to, aby ti pořídila něco pořádného na sebe. To proto se snažíš mít dobré známky? Aby jsi nedopadla jako ona?" Tohle poslouchat nebudu. Mamka mě miluje a ráda by mi dala všechno co bych chtěla, ale po smrti otce, na nic pořádného peníze nejsou. Ale ona se snaží a chce mi dát vše co potřebuju. Proto mě tyhle Carolininy kecy neskutečně štvou.
Rozmáchla jsem se a dala jí facku. Pořádně to plesklo a ruka mě hrozně štípala. Chytila se za tvář a vyjukaně na mě koukala. Z očí jí žhnuly plameny a kdyby jí někdo nechytil vrhla by se na mě jako lvice na svou kořist. "Ty couro špinavá!" Řvala na mě. "Nikdy se nenavážej do moje matky ty krávo jedna namyšlená! Nikdy!" Řvala jsem a už jsem na sobě cítila hřejivé ruce mé nejlepší kamarádky. "Eleno, pojď." V\trhla jsem se jí a zablokovala tak Carolinin útok.
"Jsi stejně tak marná jako tvoje matka. Kdyby tvůj otec nechcípnul stejně by od vás odešel!" Tím zasadila svou poslední ránu. Z očí se mi vyvalili slzy a já nebyla schopná nic říct a už se ani hýbat. "Caroline dost! Už to přeháníš!" Křičel na ní Damon, který jí držel aby se na mě znovu nevrhla. Na její tváři byl ten vítězný posměšný pohled a usměv který říkal: A-máš-to!
"Ty by sis měla vymáchat hubu. Chováš se jak necitelná mrcha. Měla by ses stydět." Řekl tiše Bonnie a táhla mě pryč. "Jedinej kdo by se měl stydět je ona. Za její hadry a ještě víc za její rodinu." "Caroline mlč už. Jsi fakt kráva."
Rozběhla jsem se pryč, přímo do šaten a schoulila jsem se v rohu u vlastního kabátu. "Eleno? Eleno jsi v pohodě?" Co ten tu chce? Možná aby mě ještě trochu ztrapnil. "Nech mě bejt Damone." Snažila jsem zastavit příval slz a drtila jsem si ruce v pevném sevření. "Mrzí mě to. Neměla to říkat." Sednul si vedle mě, dost daleko na to, abych řekla že se mě štítí. "Tvoje máma je skvělá, vážně. Vždycky mě jako malýho zvala na sušenky. A taky mě schovávala, když mě chtěl táta zmlátit. To bylo když jsme se spolu ještě bavily." Usmíval se u toho, když vzpomínal. "Pak ses začal chovat jako blbec a šikanoval mě. Od tý doby se nic nezměnilo." Stoupnul si a frajersky pohodil vlasama.
"Jen jsem se chtěl podívat jestli si OK. Klidně se tu zase schovej jako malá holka a zavolej mamince že ti ubližujeme." Tenhle tón jsem nesnášela. Takhle se mnou mluvil vždycky když kolem byla jeho parta. "Ještě bys mi mohl říct že si zasloužím že můj táta zemřel a byl bys to typickej ty. Ten kterej se postaví na namyšlenou pindu, místo holky kterou zná od mala a která nenechala jeho otce aby tě zmlátil. Díky za poděkování Damone. Já jsem totiž ty rány schytávala ráda." Vstala jsem a když jsem procházela kolem něj, pořádně jsem do něj strčila. Hajzl jeden. Zůstal tam stát a jen se koukal jak odcházím. Co se to stalo? Dřív jsme byly nerozluční kamarádi. Jasně, Caroline Forbsová se stala.
Odešla jsem do třídy a sedla si na svoje místo. Slyšela jsem Carolinin smích, ale radši jsem si dala do ucha sluchátko a vnímala jen tóny kláves. Zrovna mi hrála píseň od Yirumi Kiss the Rain. Tu jsem přímo milovala, doma jsem jí hrála skoro pořád. Tatínek ji miloval. "Dobrý El?" Slyšela jsem Bonnie tlumeně a jen přikývla, dívajíc se z okna. Ale pak ty líbezné zvuky přerušilo zvonění. "Ták třído. Dnes se budeme učit o kamenech. Přinesla jsem vám na ukázku pár křemenů. Je tu citrín, hnědel a dokonce i krevel. Ten je dražší takže bych byla ráda kdyby jste ho nijak neponičily a taky..." Pomalu jsem přestala poslouchat a vnímala jen hudbu a své prsty hrající melodii na neviditelném klavíru. Venku začalo pršel a obloha se zatáhla. Jedno okno bylo otevřené a záclonka se hýbala přesně do rázu melodie.
"Eleno? Slečno Gilbertová!" Rychle jsem se otočila přímo k profesorce Debuthové a nenápadně sundala sluchátko. "Ano?" "Neruším vás náhodou? Jsem duchem úplně jinde." Nervózně jsem si poposedla a donutila se ke smutnému úsměvu. "Ne omlouvám se. Už budu dávat pozor." Posadila si brýle zpět na nos a mile se usmála. "Jelikož to je poprvé co jste se uráčila se radši věnovat venkovnímu areálu školy, tak vám to prominu. Ale byla bych ráda, kdyby jste dávala pozor. Tohle bude v písemce." Rychle jsem přikývla a pak jsem slyšela Carolinino zakašlání. "Ahm Ahm... Šprtka..." Její nohsledi se zasmály ale to pak promluvila Bonnie. "Ahm ahm. Šlapka!" Zavrčela a Car po ní hodila zhnusenej pohled. Profesorka naštěstí nic neslyšela. Ještě aby normálně je hluchá jako utržený sluchátko.
Zbytek hodiny proběhl vcelku dobře. Zapilovala jsem si všechno co profesorka říkala a snažila se nevnímat hloupé připomínky mých dementních spolužáků, ke kterým se jak jinak než připojil i Damon. Na lavici mi přiletěl papírek od Bonnie, a když jsem se na ní podívala mile se usmála. Otevřela jsem ho a snažila se rozluštit její písmo. "Ce sc stato v šalmě?" To je nějaká blbost. Přečetla jsem to znovu a tentokrát pořádně a podařilo se. "Co se stalo v šatně?" Popadla jsem propisku a načmárala jednoduchou odpověď.
"Nic zajímavýho. Damon se šel podívat jestli jsem ok a pak se do mě pustit na novo." Odfrkla s a rychle něco načmárala. Vypadalo to jako: Chce to depil. Ale došlo mi co to má znamenat. Musím jí naučit aspoň trochu psát, kdo to má pořád luštit? "Jo je to debil. Nic novýho pod sluncem." Bonnie se zasmála a uklidila si papírek do penálu. Když hodina konečně skončila rychle jsem si sbalila a vyšla ze třídy.
Naštěstí jsem se vyhnula skupince oblíbenců a šla domu jen s Bonnie a bez urážek. "Nechceš jít dnes do Grillu? Matt nás zve." Mrkla po mě ale mě se tam nechtělo. Dnes tam bude určitě nějaká akce a to znamená, že tam bude i Damon s jeho bandou tupců. "Já nevím Bon. Vážně se mi tam nechce a máme spoustu úkolů."
Snažila jsem se vymlouvat, ale její roztomilý obličejík s psíma očkama nešlo jen tak odbýt. "No ták! Úkoly stihneš předtím a navíc, myslím že se Mattovi líbíš." Zasmála jsem se a strčila si ruku do kapsy. "Tak fajn, ale jen na chvíli. A né že mě zase opiješ, jako minule!" Kárala jsem jí když jsem nasedala do jejího sedanu. "Ale no tak! Ten koňak ti chutnal stejně jako mě." Souhlasila jsem a doufala, že mi večer přinese něco víc než jen bolení hlavy a hrozný pocit v žaludku.
"Stavím se pro tebe v sedm. To znamená že máš dost času na domácáky, i na to, udělat ze sebe sexy krásku jako minule." "Jasně a taky si můžu naleštit Porsche a zajezdit si na svým delfínovi, kterýho mam v garáži." Protočila jsem očima a utíkala k domu. Pořád lehce pršelo a já na sobě měla jen mikinu.
Slyšela jsem jak Bonnie odjíždí z příjezdové cesty a taky jsem slyšela hlasitou hudbu znějící z Damonova pokoje. Bydlel hned přes plot. A jelikož plot nemáme, dá se říct, že bydlíme na stejném společném pozemku. Až do páté třídy mi to nevadilo, ale pak se začal chovat jako kretén. Začal se zahazovat s tou partou debilů a začal pít. Když jsem jim někdo nelíbil, pomlouvali ho a nadávali mu. A shodou okolností jsem to byla já,kdo se stal terčem jejich posměchu. On se mě nikdy nezastal.
Když po mě házely vším možným, omluvně se na mě usmál a hodil mi na hlavu vajíčko. A teď to je šest let, všichni šli na stejnej gympl, jelikož u nás v zapadákově ani nic jiného neni a pokračuje to do teď. Neni nikdo koho bych nesnášela víc. Když teda nepočítáme Caroline. Namyšlenou husu, co má bohatýho tatínka co jí koupí i poníka s duhovou hřívou, co kaká bonbony.

Damon se zrovna koukal z okna. Zahlídnul mě, zakřenil se a ironicky mi zamával. Rychle jsem zvedla ruku se zdviženým prostředníčkem a usmála se. Zatáhnul závěsy a já zmizela za dveřmi našeho domu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama