Love Game 10.díl

20. července 2014 v 13:13 | LinDee |  Love Game



"No, bezvadně jsi to uvařila." Dělal si ze mě srandu ale nudlemi se přímo ládoval. "Mlč a jez, nebo ti to sním!" Řekla jsem s plnou pusou rýže s kari omáčkou. "Aby ses neudusila!" Hodila jsem po něm polštářek a jen tak tak se mu vyhnul. Najednou se rozezněl zvuk skypu. Koukla jsem se a dala to před nás. "Volá máma." Stáhnul si mě k sobě na křeslo a položil notebook na stolek. "Ahoj mami." Rychle jsem zapla webku a vzala zpět do rukou svou večeři. "Ahoj zlatíčka! Jak pak se máte?" Zeptala se, a vypadala úplně zničeně. "Báječně Mirando. Zrovna baštíme čínu. Elenka se nějak ztratila v povinnostech a zapomněla uvařit." Drcla jsem do něj a mamka se jen zasmála.
"Tak aspoň že se máte." Kývla jsem a bezděčně jsem položila hlavu na Damonovo rameno. "A jak se máš ty mami. Vypadáš zničeně." "Je tu spousta práce a vrátím se až o den později zlatíčko. Kvůli tomu ti volám. Kdyby jsi potřebovala něco koupit, nebo kdybys chtěla jít někam s kamarádama, víš kde jsou schovaný peníze." Přerušila jsem jí a kdyby tu byla tak bych jí asi plácla. "Neboj mami. Mám svých peněz dost, ještě mi zbylo z výplaty a navíc...." "Ale to máš na horší časy, z toho brát nebudeš!" "A navíc nic nepotřebuju!" Dořekla jsem a mamka na mě zamračeně hleděla.
"A dost už o penězích ano? Kdy se teda vrátíš?" Damon mě hladil po noze, celkem vysoko, mamka to naštěstí nemohla vidět, ale mě ten dotyk uklidňoval. "Jen o den později. Ale kdyby si něco potřebovala tak..." "Jasně ozvu se." Na mamku někdo zavolal, otočila se a sklopila obrazovku. "Zlatíčko už musím jít. Volají mě. Měj se Damone, a žádný lumpárny!" Zasmála se. "Nebojte Mirando, budu na ní dávat pozor." Všichni jsme se zasmály a mamka hovor ukončila. Mezitím ale stihla odeslat fotky společně se vzkazem. "Fotila nás když jsme spolu mluvili." Zavrčela jsem a otevřela první fotku.
Damon mi zrovna dával do pusy jedno jeho sousto. Na další jsme se smály a na té poslední jsem na něm byla přitisknutá, jako klíště. "Nečerti se. Aspoň tam je někdo komu to sluší. Já!" Otočila jsem se k němu čelem. Vyrvala mu jídlo z ruky, položila ho na stůl a začala jsem Damona šíleně lechtat. "Eleno dost! To už stačí!" Žvatlal v záchvatech smíchu, ale mě se líbilo držet ho v šachu. Chytil mě za ruce a pořádně se vydýchával. "Ale teď bude odplata. Čekala jsi že ti to tak lehce projde?" Zasmál se, strhnul mě na zem na koberec a začal mě lechtat. Jeho ruce byly všude a já měla strach že se smíchy počurám.
"Dost! Dost!" Snažila jsem se ho od sebe odstrčit, ale byl silný. "Tak popros!" "Ani náhodou!" Znovu jsem se pod ním začala kroutit jak žížala a vypískávala jsem smíchy. "Né! Né! Fajn. Prosím! Prosím, moc prosím!" Vykřikla jsem a on ihned přestal. Vítězně se usmíval ale stejně na mě zůstal natisknutý. "Prosíš o co?" Zeptal se a jednou rukou pod mým tričkem. "Aby jsi toho nechal, protože za chvíli přijde Ben a myslím že po třetí bych to dnes asi nezvládla." Usmál se, vyndal ruku z pod mého trička a líbnul mě na tvář.
"Už máš tu tvář lepší." Zvedla jsem se a pohladila ji. "Jo, zítra na mě budou všichni blbě čumět. Super." "Jestli budou, tak jim dám co proto." Vytáhnul mě na nohy a pak jsem šla pro ovladač. "Kdo dnes vybírá film?" Lehnul si na gauč, že nikdy nezbylo místo, pro mé krásné mladé tělo a natáhnul ke mě ruku. "Jen né žádný horor!" Zaprosila jsem a podávala mu ho. "Pak se ke mě ale tak pěkně tulíš!" "Budu i normálně a nemusím mít při tom pocit, jako že mě něco sleduje." Sedla jsem si na jeden kraj gauče, zvedla mu nohy a položila si je do klína. "Já tě sleduju." Zavrčel hravě a zapnul televizi aniž by se na ní díval. "To je ale něco jinýho zlato." Zasmál se a začal přepínat programy. Nakonec přes asi čtvrt hodinové přemlouvání, tam nechal Petra Pana. To je můj největší miláček.
"Jsi jako dítě!" "Fakt? To proto bych po něm šílela jako blázen? Podívej se jak je krásnej!" Rozplývala jsem se nad Panem a Damon protočil očima. "Radši sem pojď, ať se místo filmu můžu dívat na tebe." Lehla jsem si před něj, objal mě rukou kolem pasu a rty mi tisknul do vlasů. Byla to pohoda, užívala jsem si každičkou sekundu. "Budeš brečet?" Jen jsem kývla se slzami na krajíčku. "To tě to pořád nepřešlo?" "Vždyť oni mají být spolu. On jí nemůže nechat jít. Měl by jít aspoň s ní! Vždyť se milujou." Řekla jsem vzlykavě a Damon mě k sobě otočil čelem. "Je to jen pohádka El. A navíc se podle mě stejně vrátí, pokud ta "láska" za něco stojí. Jsi pořád tak hrozně citlivá." Zakroutil nad tím hlavou a setřel mi slzy.
"Protože to končí smutně." "Vždyť se vrátí domu za rodinou. Zdraví a navíc s kupou malých rozmazlených děcek!" "Ale není s tím koho doopravdy miluje." "Ty jsi blázínek." Vážně jsem si připadala jako hysterka ale ten pocit, že nakonec taky zůstanu sama, jako Petr Pan, mě bolela. Damon odejde a najde si někoho jinýho, s kým bude chtít být, ale já pořád zůstanu tou malou zamilovanou holkou.

Ráno jsem rychle vyšla z pokoje, abych nevzbudila spícího Damona a nadlidskou rychlostí jsem se připravila. Na stole jsem mu nechala vzkaz a běžela za Bonnie do jejího Sedanu. Dojeli jsme do školy a Bonnie se mě zatím ptala na Maxe. Prý pořád chodí s Caroline, ale že jí řekl o čem jsme se bavili. Takže jsme celou hodinu probírali můj vztah k němu. "Nemiluju ho Bonnie. Nechci s nim už být, tak jako předtím." Ale neřekla jsem jí že to protože, jsem poznala jaký to je, být s tím koho doopravdy miluješ a že je to o něčem jiném. "Vždyť si s ním byla už předtím!" Přemlouvala mě ale já jen kroutila hlavou.
"Ne. Předtím jsem nevěděla co ke mě cítí, jinak bych s tím nesouhlasila. Bonnie já ho nechci." "Kvůli Damonovi? Viděla jsem jak moc jste se sblížili. Ale nezapomínej na to, že to skončí. A skončí to brzo. Tohle tě jenom ubíjí, měla by ses vzdát." Vzdát se jeho hrané lásky, vzdát se jeho nehraného přátelství, jeho něžných doteků, milování se s ním. Ani náhodou. "Ne Bonnie, tohle neprojedu. Na to je to až moc jednoduchý." Tím naše konverzace skončila a díky tomu jsem si začala uvědomovat jak na mě všichni koukají. Snažila jsem se to zamalovat, ale ten žlutý otok co už konečně nebyl úplně fialový, se moc zamaskovat nedal.
Na konci hodiny jsem si rychle sbalila a vyběhla ze třídy. Narazila jsem ale přitom do někoho, koho bych radši neviděla. "Stefane." "Čau El. Neměl jsem možnost se ti za tamto omluvit. Vážně je mi to líto a tohle...(Sáhnul mi na poraněnou tvář)...to taky." Ruku ale neodtáhnul a koukal se mi do očí. To kouzlo co mezi námi dřív bylo, ještě úplně nevyprchalo. To ani náhodou, ne. "Já už musím jít. Damon na mě čeká." Usmál se smutně a pustil ruku. "Proč s ním vlastně jsi. Máš na lepší." Pane Bože! Už je to tu zase. Protočila jsem očima a zavrčela. "Co s tim všichni máte? No a co? Tak chodím s Damonem a mám ho ráda. Nikdo pro mě není lepší než ten, koho chci. A musíte mi to dělat všechno tak moc těžký? Jste se na mě spikly nebo co?"
Vyjeveně na mě koukal a pak mi to došlo. "Promiň, jen je toho na mě moc. Ale Damona mám ráda a chci s ním být. Tak mi do toho nikdo nemluvte." Aspoň ten týden. Dodala jsem v duchu rychle jsem utíkala k šatnám. "Ahoj krásko." Vrhla jsem se mu rovnou do náruče a nechala se políbit. Mým tělem sice prošel proud, ale celé moje duševno, to uklidnilo. "Děje se něco?" "Ne, jen prostě pojďme." Vzal mě za ruku a já se najednou cítila o mnoho líp.
Celý den na mě všichni koukali a už mě to fakt štvalo. Pořád jsem nechávala sklopenou hlavu, nebo se nastavovala z druhé strany. Ale na obědě to bylo nejhorší. "To jsi tak nezvladatelná, že tě ti chlapi mají nutnost mlátit?" Smála se Hayley a kdybych nebyla se sebevědomím tak dole, pěkně ji setřu. "Dej si zpátečku. Nikdo neni zvědavej na tvoje výlevy." Zavrčela Bonnie a táhla mě pryč. "Aaa. Gilbertová utíká z boje. To je snad poprví. Co se s tebou stalo? Dřív si rozdávala rány ty a né ostatní." Otočila jsem se na ní a mile se usmála. "Víš co Halley? Když nevíš o čem mluvíš tak mlč. A neutíkám z boje, jen se neúčastním ničeho, co je pod mou úroveň. Například ty." Bonnie se zasmála a ona radši zmlkla.
Vzala jsem si tác a šla si sednou k Damonovi. "Co se stalo?" Zeptal se a podíval se na mou usurpátorku. "Nic." "Nevypadáš jako bys byla v pohodě." Položila jsem příbor a nadechla se abych nevybuchla. "Možná protože si ze mě všichni dělají srandu, jaká jsem zrůda s tím monoklem na tváři?" Vzal mě za ruku a přišoupnul svou židli blíž k mojí. "Jsi krásná, nevšímej si jich." Nesnášim velkou pozornost a se zažloutlým okem se jí moc nevyvaruji. "Vypadám jako troska Damone." Řekla jsem už se smíchem.
Zasmál se taky a políbil mě. "Jako moc pěkná troska." Šťouchla jsem do něj. "Co si to tam špitáte?" Zeptal se Ben, kterýho jsem s námi na o bědě viděla poprvé. Vždycky ho měl o půl hodiny později, protože je starší. "Plánujeme kam dnes půjdeme." "Počkej Elenko. Dneska je pátého. Vždycky chodíme do Sunshine." A do háje na to jsem zapomněla. "No, my jsme chtěli dnes někam zajít sami a..." Ben si sednul vedle mě a probodával mě pohledem. "Tak to ani náhodou. Pokud chcete být spolu tak fajn, vem ho s sebou, ale dneska jdeš do Sunshine a basta!" Podívala jsem se na Damona, hledající v něm pomoc, ale on se jen zasmál.
"Proč by jsme tam nešly viď? Na brusle spolu můžeme jindy." "Ne. Ne . Ne. Je pár důvodů proč bych tam nechodila. Tak třeba, jde tam Max. Nebo taky, bude tam Stefan a po tom co se stalo dneska tam vážně nechci jít." Damon nadzvednul obočí a našpulil rty. "Co se dneska stalo?" A do háje, zase jsem se prořekla.

"Ne. Ne . Ne. Je pár důvodů proč bych tam nechodila. Tak třeba, jde tam Max. Nebo taky, bude tam Stefan a po tom co se stalo dneska tam vážně nechci jít." Damon nadzvednul obočí a našpulil rty. "Co se dneska stalo?" A do háje, zase jsem se prořekla.
"Nic, Vážně nic, jen se mi omluvil za minule a tak." "Jo a proto by jsi ho nechtěla vidět. Tak říkej." "Hele, nechte si ty vaše milenecký hádky na později. Eleno, beru s sebou Freda, mého nového přítele a chci aby jsi ho poznala." Ano můj bratránek je gay,kdybych se náhodou zapomněla zmínit. Ale už dlouhou dobu nikoho neměl.
"Fakt?! Jako Fred Joys?" Ben jen kývnul a já zatleskala. "Tak to je super! Tak to příjdu!" Otočila jsem se na Damona a udělala svůj psí kukuč. "Půjdeš se mnou že jo?" Chvilku přemýšlel, olíznul si rty a kývnul. "Díky!" Dala jsem mu pusu na tvář a Ben protočil očima. "Pořád to zůstalo jen u těch dvou týdnů, nebo jste to prodloužili?" Zeptal se hnusně a já jsem se hned přestala usmívat. "Bene, měl bys mlčet, nebo si to rozmyslím a už mě tam nikdy neuvidíš!" "To bys přišla ale o parádní párty, chlast, trávu a sexy nalitý kluky." Zasmála jsem se a zamručela. "Jo, to si nechám líbit."
Po obědě jsme už měli jen tělocvik. Nesnášim to. Nejen že se musím hýbat, ale navíc máme toho nejúchylnějšího tělocvikáře na světě. "Tak utíkejte prdelky. Jedno kolečko a pak nám naše zlatíčko Heather udělá rozcvičku." Jenom když slyšíte ten jeho hroznej hlas, chce se vám zvracet. Damon s Nickem seděli na tribunách a koukali na nás. "Tak Heather. Pořádně se protáhněte. Budete dnes hrát volejbal a skákat přes švihadlo." Ode všech holek se ozvaly protesty a mě náhle došlo, že kluci budou mít úžasný výhled. No nic, cvičit jsem musela. Všechny holky jsme se ohnuly a tahaly prsty k zemi. Za námi jsem slyšela smích a pak potlesk. Otočila jsem za nima v předklonu hlavu a Damon se dokonce postavil.
Vyplázla jsem na něj jazyk a on jen ukázal zvednutý palce. Nick zase udělal jakoby mě z dálky plácnul po zadku. Hrála jsem jako bych to cítila. Stoupla jsem si a sáhla na zadek, jakoby mě bolel. Damon do Nicka strčil a dělal jakože mě hladí.
Zasmála jsem se, ale tím jsem na sebe upozornila. Spousta holek se na mě otočila a sledovaly mě odsuzovačnými pohledy. "Zlatíčko. Svého chlapce uvidíš i potom, ale teď máme tělocvik a byl bych velice rád kdyby ses soustředila. Nebo si tě budu muset pozvat do kabinetu." "No to radši ne." Zamručela jsem a radši se věnovala hodině. Když jsme byli protažení rozdělili jsme se na týmy. Bonnie, byla kapitánka takže jsem se nemusela bát, že tam zůstanu trapně stát jako poslední. A to mi dokonce i volejbal šel. Dala jsem první dva body a hned se na mě začali slepice řvát. "Nemysli si že když teď chodíš se Salvátorem, že se k tobě budeme chovat jinak." "A kdo se ti o to prosil Jessie? Já jsem to nebyla." Hra se zastavila a třída se rozdělila na dvě poloviny. Ano doopravdy to byly poloviny.
"Najednou se chováš jinak. Jako bys měla všechno v hrsti." "Prostě jsem šťastná máš problém?" Zasmála se a natáhla se ke mě přes síť. "Stejně si myslím že ti tohle udělal Damon, protože tě nemohl snášet." Snůška lidí se zasmála a kdybych nechytla Bonnie za ruku, vrhla by se na ní. "Damon by mi tohle v životě neudělal. Můžeš mě nesnášet sebevíc, ale tímhle akorát tak pomlouváš jeho. Měla by ses nejdřív zamyslet než něco řekneš." "Od sebe dívky! Neni tu žádné bahno, ani bazének s vodou, kde by jste se mohli prát!" Vykřikl trenér a většina holek odešla. Teď jsem tam zůstala jen já, Bonnie, Jessie a pár jejích nohsledek.
"Už je konec hodiny. Můžete jít do šaten." Zavolal trenér z dálky, ale my se k odchodu neměli."Hraješ si na to že patříš k nim do party, přitom si k nim nebyla ani takhle blízko!" "Jsem s Damonem ty blbko! Kdybych se s nima chtěla bavit tak se vetřu do přízně Caroline, tím, že budu pomlouvat tebe a tvý špatně nabarvený vlasy. Copak ti ještě nedošlo že tam jsem kvůli němu a né kvůli těm ostatním. Jedinej koho z nich mám ráda je Damon a Nick, s tím se dá taky bavit." Jessie jen zakroutila očima a šla ke mě blíž. "Stejně tě Damon odkopne a půjde za jinou." Pokrčila jsem ramenami a přikývla. "I to je možný. Ale do tý doby jsme spolu a vy s tím nic nenaděláte." Pak jsem pomalé chvíli ucítila tu známou ruku na svém boku a ucítila tu božskou vůni.
"Je tu nějaký problém dámy?" Zeptal se a políbil mě do vlasů. "Ale nic, jen jsme typovaly kdy jí konečně necháš a najdeš si lepší." Řekla Jessie svým koketním hlasem až jsem z toho málem hodila šavli. "Myslím že vám do toho nic není Jessie. A Elena je pro mě nejlepší ať už si to uvědomujete nebo ne. Když spolu skončíme, tak to bude jen protože se ona rozejde se mnou. A teď můžete jít." Usmála jsem se na ně a pak jsem se zasmála. "Tys jím ale dal." "Jo, ale tohle patřilo i tobě. Až sázka skončí, všichni budou vědět, že jsi se se mnou rozešla ty. Budeš to pak mít jednoduší." Překvapeně jsem se na něj koukala. "Ne. To bych to měla moc jednoduchý. Řekneme že jsme se prostě rozešli oba dva. Domluvili jsme se že je to k ničemu nebo tak něco." Nechápu jak jsem mohla tak jednoduše mluvit o našem rozchodu.
"Fajn. Tak se běž převléct ať mi ještě vysvětlíš o co de ve vašich Sunshine nocích." Kývla jsem a běžela do šatny. Skoro všichni už byli pryč a tak to šlo rychle. Vzala jsem si věci a utíkala k autu. Damon už stál u mých dveří a s úsměvem je otvíral. Vzpomněla jsem si na začátky, když mě dveřmi pouze praštil a smál se. "Díky zlato." Usmál se a šel si sednou na své místo. "Tak co je ta vaše noc v Sunshine?" "Ten bar, patří Stefanově otci. Každý půl rok, tam máme párty. Zřídíme se, kluci se zhulí a hrajeme super hry. Tancuje se, hra na pravdu, úkoly, picí hry. Je to vážně zábava. Bude se ti to líbit." Kývnul a pustil rádio. Zrovna hrála Jessie J Do it like a Dude. Naprosto jí miluju, tak jsem si začala prozpěvovat. " Dirty, dirty ditry dirty sucker... I can do it like a brother...!" Damon stáhnul okýnka, dal to pěkně nahlas a začal se smát. "Řekni jim to El!" "my B I T CH E S had dick like this!"
Smály jsme se až do té doby než jsme dojeli do Grillu. "Nevěděl jsem že posloucháš Jessie J." "To protože jsem slušňačka?" "Věř mi, že vím, že slušná nejsi ani trochu." Kousnul mě do krku a já se zasmála. "Tak pojď, ať tu jsme aspoň chvíli. Pak se budu muset učit než půjdeme do Sunshine." Přidržel mi dveře a já vstoupila do našeho oblíbeného baru. "Tady jste! Už jsme se báli že nedorazíte. Nebo že jste skončili v posteli. Ale já jim říkala že to neni možný." Zasmála se Bonnie a držela za ruku Taylera, který určitě neměl první pivo. "Co si dáš?" "Nechala jsem si peněženku v autě... Tak..." "Takže co si dáš lásko?" Zeptal se znovu s úsměvem. "Damone, platil si za mě i tu čínu, jenom si dojdu pro peněženku a..." "Já ti to ale chci koupit. Takže co si dáš?" Nic jsem neříkala a tak si mě přitáhnul blíž. "Teď jsi moje přítelkyně, a já za tebe chci utrácet, klidně ti dám všechno co mám teď u sebe chápeš?" Usmála jsem se a nadzvedla obočí. Nemá cenu se s ním dohadovat, stejně dostane to co chce. "Takže co chceš?"
"Tebe, až dorazíme domu." Pomyslela jsem si a on to zjevně vycítil. Rukou zajel do zadní kapsy mých kalhot a zmáčknul mi zadek. "Dám si Frisco." "Dobře, konečně si rozumíme." Sedli jsme k baru a já se jen snažila nevšímat si Bonniiných podezíravých pohledů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama