Love Game 16.díl

20. července 2014 v 13:18 | LinDee |  Love Game



O víkendu jsem dny i noci jen probrečela. Řekla jsem mamce úplně všechno, celou pravdu- vynechala jsem peprné detaily. Soucítila Se mnou, koupila kotle zmrzliny mi je u slaďáků spořádaly. Jenže dne už je pondělí a já ho budu muset vidět. Stýskalo se mu tolik jako mě? Taky nemohl spát protože vedle sebe necítil další tělo? Ach. To je tak hrozný. Rychle jsem se najedla a vypařila se z domu, abych nevzbudila mámu. Viděla jsem Bonnie jak ke mě jede ve svém autě, ale jen jsem odemkla to své, nasedla a odjela jakoby tam ani nebyla. Snažila jsem se jí ignorovat, ale před školou se mi to nepodařilo. Odchytla si mě. "Eleno mluv se mnou! Celý dny se mi jen vyhejbáš a nezvedáš mi telefony." "Jo a má to svůj důvod pokud jsi zapomněla. A teď mě nech jít, jdu do třídy." "Půjdu s tebou!" Vrhla se hned a já ji zastavila. "Ne. Jdu sama!" Bylo mi jí líto ale stejně jsem byla pořád naštvaná, tohle jí přece nemůže projít..
Ve třídě jsem zamířila do své lavice, ale pak mi došlo že to už má lavice není. Je Damonova. Zastavila jsem se, ihned jsem se otočila mířila jinam. "Hej Gilbertová! Ani na to nemysli, teď už to je moje místo." Ozvala se za mnou Caroline. "Uklidni se. Mohly by ti přetlakováním prasknout ty tvý umělý balony." Damon se ušklíbnul a smutně na mě kývnul. Pousmála jsem se a hledala volnou lavici. "Pojď ke mě El." Řeklo jedno z dvojčat a já se mile usmála. "Díky Clary." Celou hodinu mlčela a nechala mě se učit. I když jasně chtěla vědět co se stalo. "Tak se klidně zeptej. Vím že to chceš vědět." Zamručela jsem s upřímným úsměvem. "Kdybys mi to chtěla říct, tak to sama uděláš." Jo, měla pravdu. "Rozešli jsme se. Né on se mnou ani já s nim. Byla to prostě taková dohoda. Neklapalo nám to." "Lidi si myslí že proto že tě podvedl s Bonnie a proto s ní teď nemluvíš." Zasmála jsem se. "Tak to asi těžko. Bonnie by se ho ani nedotkla. Prostě jsme se pohádali o důležité věci, každý a to máme jiný názor. Klidně řekni i ostatním jak to doopravdy je." Nechtěla jsem aby se šířili drby, rozhodně né takovéhleho typu.
Celý den jsem nějak přežila, hlavně díky Clary a jejímu bráchovi. Občas se k nám přidal i Stefan a já se aspoň mohla přirozeně smát. Ale na obědě to bylo horší. Čekali jsme ve frontě a přišla tam Heather, ta holka co mi nadávala na tělocviku. "Slyšeli jsme že tě konečně odkopnul." "Slyšeli jste špatně. Prostě jsme se rozešli oba dva." Zasmáli se. "Jasně. A prej to bylo proto, že jsi byla v posteli hrozný poleno. A ani se na tebe přitom nešlo dívat. Hahaha. Je mi tě líto." Smály se ale pak přišel Nick. "Dejte si zpátečku jo. Zajímalo by mě od koho tyhle kecy máte. Já s Damonem jsme kámoši a myslím že mě řekne pravdu né vám. A upřímně o týhle nádherný holce, říkal že je v posteli bohyně a že nikdy nebyl s lepší. Takže běžte urážet někoho jinýho." Vykulila jsem oči a hned jak holky odešli, pevně jsem ho objala. "Díky." Usmál se a pohladil mě po vlasech. "V pohodě. Damon ani já jsme se to nemohli dívat. Nenech si nadávat Eleno. Řekni jim pravdu- teda jen na půl." Zasmála jsem se a pak jsem přimhouřila oči. "Proč jsi ke mě tak milý?" "Protože jsi fajn a protože jsem slíbil Damonovi že na tebe dam pozor. Já totiž žádnou sázku neuzavřel víš?" Přikývla jsem a věnovala mu ten nejupřímnější usměv.
Na obědě jsem seděla zase ve společnosti Clary a ostatních. Když si přisedla Bonnie dělala jsem jako že tam neni. Zato jsem pokukovala po Damonovi, který v rukou držel klíče a prsty přejížděl přes velké E. Usmála jsem se a prsty sjela na malé D na mém náramku. Myslí na mě. No co? Stejně to nic neznamená. Všechno je v háji. Zase jsem posmutněla a navíc na mě začala mluvit Bonnie. "Jak dlouho na mě budeš naštvaná? Udělala jsem to pro tebe." "A připadám ti snad šťastnější?" Povzdechla si a vzala mě za ruku. "Věř mi, že časem to pochopíš. Bylo by to stejný jako dřív. Bolelo by tě to ještě víc." Zasmála jsem se, zvedla tác s nedojedeným jídlem a odešla. "Pro moje dobro jo? Pch!" Zamumlala jsem. Běžela jsem do šatny, abych si vzala telefon, ale zastavila jsem se těsně před bránou a málem jsem vyplivla srdce.
Damon, který stihnul odejít z jídelny přede mnou, se tu teď líbal s Heather. S tou, co si ze mě dělala legraci. Fajn, asi bude jednoduší ho nenávidět, než jsem si myslela. Damon se od ní odtrhnul a koukal na mě jako na ducha. Polkla jsem a s široce roztříštěnýma očima jsem běžela pryč. "Eleno!" Nevnímala jsem ho a běžela na dámy. Zavřela jsem se v kabince a sklonila obličej do dlaní. Ublížil mi, ublížil mi tolik, že mě bolelo srdce, div se nerozpadlo.Po chvíli jsem si otřela oči a celá červená jsem vyšla z kabinky. Tohle už mě nemá zajímat. "Eleno! Eleno pojď sem." Volal Damon a já se rychle nadechla a snažila se uklidnit. "Damone nech toho." Ozvaly se kroky a já je rychle otočila. "Když nejdeš ty, jdu já!" Cože? "Ne, Damone!" To už se ale za mnou řítil, vzal mě za ramena a odtáhnul mě před záchody. "Co chceš?" Zeptala jsem se. "Nelíbí se mi když si smutná! Fajn, nesnáším jen to pomyšlení na to a je těžký se od tebe držet dál, když tam na tebe Heather vylítla a..." "Ale zjevně ti to nevadilo, když si jí strkal jazyk do krku." Zasmál se. "Tak tohle ti vadí?! Žárlíš? Sama jsi si nadiktovala že se vše vrátí do normálu, tak jak to bylo dřív. A přesně takovej jsem byl. A ty by ses taky měla vrátit do normálu. Vyhovovalo ti být ta šprtka co se pořád hlásí a všechno ví, tak proč chceš něco měnit? Byl to jenom sex, jen kamarádi s výhodama, to taky bylo v dohodě ne?"
Neměl právo na mě řvát ani na mě být naštvaný. "Fajn jak chceš! Pokud si o to usiloval povedlo se ti to. Jsem na nejlepší cestě tě nesnášet. Ted zase můžeš jít a strčit jazyk do někoho jinýho!" Strčila jsem do něj a rychlou chůzí vyšla ze školy. Koho vlastně zajímá jestli máme mít ještě vyučování? Kašlu na to! Kašlu na všechno! Sedla jsem si do auta a jela, nevěděla kam. Nakonec jsem se zastavila před Maxovým bytem. Nervózně jsem zaklepala celá uslzená a čekala než otevře. Když se tak stalo, ihned pochopil a vzal mě do náruče.
Držel mě v náruči a nechal si smáčet tričko mými bezvýznamnými slzami. "Děkuju." Zašeptala jsem a on se uchychtnul. "V pohodě. Proto jsou tu kámoši ne?" Zvedla jsem hlavu a koukla se mu do očí. "Ne, já myslím za všechno. Za to že jsi se o mě staral, že jsi nikoho nenechal aby mi ublížil. Za ten dopis a to co v něm bylo. Vážně bych tě chtěla milovat. Vážně moc, byl bys pro mě ten pravý, ale nejde to. Nemůžu ho dostat z hlavy." Políbil mě na čelo a mě se znovu spustily slzy. "A teď ti zase ubližuju, protože vím že mě máš rád a stejně ti tu mluvím o něm. Jsem tak příšerná!" Chtěla jsem se od něj odtáhnout, ale on si mě k sobě pevně přitisknul. "Nejsi hrozná. Jsi jen moc vztahovačná a nesobecká. Miluješ ho El. Měla bys mu to říct." Zakroutila jsem hlavou a lehla jsem si mu na hruď. "Ne, po tom co se stalo dnes tak ne. Nemůžu." "No tak, nemohlo to být tak hrozný!" Řekla jsem mu celý příběh a on jen koukal a kýval. "Aha.. no... mohlo to být i horší." Povzdechla jsem si, ale nechtěla jsem to řešit.
Po hodinách povídání a jeho snahy přimět mě na to nemyslet jsem se dokonce začala smát. "Odvezu tě domu." "Jo ty to vlastně nevíš! Dostala jsem od Bena jeho autíčko!" "On ti svěřil svojí Audinku?" "Jo! A pod mým velením je ještě lepší!" Zasmály jsme se a doprovodil mě dolu. "Měj se a zase někdy přijď." Dala jsem mu rychlou pusu na tvář a skočila do auta. "Pa. Zavolám ti." Když jsem přišla domu, stála tam Caroline s mou matkou a Bonnie. "Co se tu děje?" Zeptala jsem se a Bonnie si viditelně oddychla. "To mi pověz ty, mladá dámo! Jakto že jsi odešla ze školy? Jen tak, aniž bys někomu dala vědět?" Vyjela máma s ohněm v očích. "No... pohádala jsem se s... Ježíš tak se stalo. Jendou v životě nejsem dokonalá studentka a hned na mě řveš? A co tady proboha děláš ty?" Ukázala jsem na blondýnku se zelným topem. "Viděla jsem tě jet k Maxovi a tak jsem to řekla tvojí mámě, aby se nebála kde seš." "Jo, ale taky jí k tomu řekla dalších milion věcí. Například z tebe udělala děvku!" Zavrčela Bonnie. "Cože?" "O tom si promluvíme až obě odejdou." Uzavřela to máma
Rychle jsem obě vyprovodila a otočila se na zuřící matku. "Ty jsi spala s Maxem! Několikrát i když jste spolu nebyly." Polkla jsem a kývla. "Spala si s Damonem, i když jsi věděla že všechno tohle je sázka. Spala si se Stefanem, který tě mimochodem uhodil! A spala si i se zatraceným pinglem! Nemyslela jsem si že se moje dcera bude chovat takhle!" Řvala až jí málem praskla žilka v oku."Do toho ti nic není! Stefan mě nechtěl praštit! A ten zatracenej pingl chodí na vejšku, a je moc hodnej. Měla jsem ho ráda! A Damona do toho nepleť! A ty nejsi taky žádná světice! Nemáš mi co nadávat!" Mamka vypadala zděšeně, ale já neměla náladu na nic z toho co mi říkala. "Ty ! Nemluv se mnou takovýmhle tónem, tak si řvi na kamarádky ve škole! Já jsem tvoje matka, ty mě budeš respektovat! A nemáš právo o mě něco takovýho říkat!" Zakroutila jsem hlavou a obešla jí. "Nikam nechoď když s tebou mluvím!" "Budu s tebou mluvit až mě budeš poslouchat! Víš co a je mi to jedno! Považuj mě za děvku, za kurvu. Nezájem. Aspoň budu něco víc než nula, šprtka co nemá na to aby si s kámošema po škole zašla do kina!" Vyběhla jsem do svého pokoje a zamkla se.
Nebylo fér, co jsem jí řekla, ale v afektu řekneme spoustu hnusných věcí. A mě došlo, že tohle byla moje první hádka s ní, od tátovi smrti. Neměla jsem na to, abych brečela. Už jsem neměla dostatek slz. Proto jsem se vrhla ke klavíru a hrála tvrdě, drsně. Div jsem klávesy nezlomila a nezničila. Po chvíli mě to přestalo bavit. Zapla jsem si Nicky Minaj- Boss ass Bitch. Otočila jsem hlasitost doprava a museli to slyšet i sousedi. Nevnímala jsem mámino mlácení do dveří a křik. Jen jsem se hýbala do hudby a vytáhla svou novou erární láhev vaječňáku. Chtěla jsem být volná! Být v pohodě, nevnímat bolest. Pila jsem víc a víc, pouštěla další a další písničky. Jessie J, Nicky Minaj, Rihanna, Becky G... Eminem! Můj bůh! A asi v polovině toho všeho jsem přestala vnímat. Nevím co se dělo. Jen jsem věděla kde jsem se probudila....
"Pane Bože!" Zašeptala jsem a koukla se kolem sebe. "Nemocnice? Co tu dělám?" Zeptala jsem se a to se ke mě přihnala Bonnie a drtila mě v obětí. "Jsi v pořádku! Diky Bohu!" Sáhla jsem si na hlavu a zasykla bolestí. "Co se to tu děje. Co tu dělám?" Zamračila se a měřila si mě pohledem. "Ty si to vážně nepamatuješ že? Jak jste se pohádali, zamkla si se v pokoji. No a jak jsi pila.... Neměla jsi toho moc, to potvrdil i doktor, ale asi jsi zakopla nebo ztratila rovnováhu a hlavou ses praštila o roh postele. Rozsekla sis hlavu, máš tři stehy, ale prý je to v pohodě. Nic ti nebude." Snažila jsem si vzpomenout ale nestalo se. Jen to jak jsem tancovala. "Jo byla to sranda... Teda to tancování, vzbouření se všemu výše postavenému. Báječný." Zasmála jsem se a protočila očima. "Kdo jsi a co jsi provedla s naší milou Elenou?" Otočila jsem se a stál tam Max. "Maxi!" Radostně jsem poskočila a natáhla k němu ruce. Běžel mě obejmout ale dával si pozor né jak Bon.

"Jsi v pohodě?" "Jo, jen jsem se asi moc rozjela." Zakroutil hlavou. "Ty jsi vážně blázen. Víš ono se nesmíš vždycky opít když je něco co je třeba řešit." Po chvilce přišla i uplakaná mamka a omlouvala se mi. Všechno jsme to vyřešili a vše bylo zase v pohodě. Max s Bonnie odešli a mamka se zastavila. "No... v čekárně ie Damon.. mám ho sem pustit?" Když řeknu že ne, bude to hnusný a divný. Navíc ho chci vidět. "Fajn... pust ho." Otevřela dveře a v nich stál úplně bledý Damon s kruhy pod očima. "Nechám vás tu o samotě." Kývla jsem a bála se co příjde dál....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama