The Original Problem 10.díl

20. července 2014 v 15:30 | LinDee |  The Original Problem



Pohled Eleny:
Seděla jsem u stolu a snažila se nevnímat mamky nasupený pohled. "Co je mami? Přestan se na mě tak dívat." Řekla jsem a dala do pusy další kousek masa. "Co je?! Vážně se mě ptáš co je?! Našla jsem tě s tím... s tím...Dospělým mužem v posteli! A ty se mě ptáš co je?!" Vřískala na celý barák a odhodila vidličku na stůl.
Brácha se jen smál až se zadusil rajčetem. "Mami klid. Nic se nestalo, jenom jsme se líbali!" Snažila jsem se jí uklidnit, ale moc to nešlo. "Jen líbali! Ha! Já vás viděla jak jste na sebe byly nalepený a tvoje triko opouštělo své místo!" Řvala dál a Jeremy se radši se smíchem zdekoval.
"Mami o nic nešlo!" Upustila jsem taky svůj příbor a opřela se o stůl. "Přestaneš se s ním výdat." Na to jsem se začala smát a vstala ze židle. "Tohle mi nezakážeš mami. Už mi neni pět aby si za mě mohla rozhodovat. Jsem plnoletá!" Řvala jsem na ni už i já. "To mě nezajímá! Žiješ pod mou střechou a taky se tak budeš chovat!" "Fajn! Tak já jdu jinam!" ¨
Odkopla jsem židli a šla naštvaně ke schodům. "A kam?!" Ptala se máma. "Za tím dospělým mužem. A víš co? Budem spát v jedný posteli a budu na sobě mít to extrémě sexi prádlo, co zakrývá jen setinu mé kůže!" Křikla jsem zmizela u sebe v pokoji.
Jasně že nepůjdu za ním, to by mě ani nenapadlo, ale za to Bonnie mě u sebe ráda přivítá. Od plesu jsme spolu ani jednou nebyly, jen jsme si telefonovali novinky, ale stejně to za moc nestálo. Rychle jsem si do tašky naházela oblečení, hygienu a telefon a se slzami hněvu vycházela z domu.
"Stůj mladá dámo! Ty nikam nepůjdeš! A už vůbec né za nim!" "Fajn, za nim nejdu. Ted. Ale smiř se s tím že jednou se to stane, a nebude to poprvý mami!" Mamka se rozpřáhla a dala mi facku. "Jo.Tak se měj. Zítra příjdu za tátou." Řekla jsem s ironickým usměvem a rychle nasedla do auta. Šlápla jsem na to a snažila se zmizet jak nejrychleji jsem mohla.
Zastavila jsem u Bonniina domu a slzy se z mé tváře uplně vytratily. Zazvonila jsem a ona mi s usměvem otevřela. "Ahoj El. Pojd dál." Pevně jsem jí objala a pak i s taškou vešla dovnitř. "Mohla bych tu dnes přespat?" Zeptala jsem se jí a ona soucitně přikývla. "Copak se stalo?" Zeptala se mě když jsme si sedli s horkou čokoládou na její manželskou postel. "Hádka s mámou. Řekněmě že se jí nelíbí s kým randím a zakazuje mi se s ním stýkat. A znáš mě, já si to jen tak nenecham." Zasmála jsem se a usrkla z hrníčku. "Tak mi o něm něco pověz! Šup a chci všechny detaily!" Povídali jsme si asi čtyři hodiny a pak jsme tvrdě usnuly.
Ráno mě budil telefon a na display se mi ukázalo že volá má drahá Beka. "A-ano? Waaauuuw." Zívla jsem si a slyšela její smích. "Snad jsem tě nevzbudila." "Ne... To je dobrý, stejně vubec nejsem rozlámaná." Pořádně jsem se protáhla až to zapraskalo a slyšel Rebečin chechot. "Promin, jen jsem dostala za ukol se tě zeptat, jestli k nám dnes příjdeš?" Zasmála jsem se a pak kývla. Slyšela jsem Koluv hlas v pozadí. "A Kol chce vědět jestli sebou nechceš vzít i Bonnie." Řekla nepřísilš nadšeně a čekala mou odpověd. "Jo. Řekni mu, že jí určitě přivedu a taky že mu řeknu novinky."
"Fajn. Elijah že doma vyzvedne za dvě hodky jo?" "Ne.Ne. Ne. Počkej Beko. Já... No řekněme, že jsem se s mamkou trochu víc pohádala a že nepřespávám doma..." Řekla jsem nejistě ale to už místo Rebeky držel telefon Kol. "Co se stalo? Zjistila že už nejsi pana?" Zasmál se a já vlastně taky. "No... To taky, ale šlo spíš o jinou věc."
Zarazil se ve smíchu a pak bylo hrobové ticho. "Jako vážně?" Ptal se a já souhlasila. "A proč si nešla k nám. My by jsme te přivítali s otevřenou náručí." Řekl mile ale já hned byla proti. "Za prvé by mě máma ukamenovala, za druhý si nejsem jistá že bych byla uplně vítaná a za třetí jsem šla za Bonnie a zjistila pro tebe nové info. Neboj, až dnes přijedu všechno ti řeknu."
"Proč si myslíš že bys tu nebyla vítaná?" Zeptal se mimo všechno co jsem mu řekla. "Tobě a Bece nevadím, to vím, ale Klaus mě asi moc v lásce nemá a Elijahovi se do života pletu už dost. Zřejmě ho za chvíli začnu pořádně štvát." Řekla jsem se smíchem ale Kol se nesmál. Zvláštní. "Kdyby si věděla jak moc se mílíš... v obojím." Dodal nakonec a ted jsem ztvrdla já.
"Tak kam pro vas má Elijah dojet?" "Na Rosewoodskou třetí. Šedivej barák hned na konci ulice." Řekla jsem nepřítomně a s rozloučením zaklapla telefon.
"Kdo to byl tak brzo ráno?" Ptala se Bonnie a já se podívala na hodiny. "Je jedenáct odpoledne Bon, A byla to Beka s Kolem. Dnes máme program. Elijah tu bude za dvě hodky, snad se zvládneme dát do pucu." Zasmála jsem se a zmizela v koupelně.
"Co si dáš k snídani? Máme tu jogurt, jogurt, jogurt a hele! Další jogurt!" Smála se Bonnie a hned dva vyndala. "Díky, jsi zlato, že jsi mě tu nechala přespat." Usmála se na mě a podala mi lžičku. "Pro tebe všechno. Ale ted mi něco pověz... Neříkal o mě někdy Kol něco?" Olízla jsem víčko od jogurtu a začala se smát. "A prej že s ním nic mít nechceš! No tak Bonnie, lhát své nejlepší kamarádce? To se nedělá!" Smály jsme se spolu a nakonec jsem jí řekla všechno. Jak o ní pořád básní, jak mě přemluvil, abych jí přivedla k nim...
"Volal Elijah, bude tu asi za pár vteřin!" Volala jsem nahoru na svou černovlasou kamarádku. "Už jdu." Náhle s vyřítila ze schodů a vypadala krásně. "Fajn, být ten výstřih o trochu vetší tak ti tam ovnou omdlí nadšením a přemírou vybrace u něj v trenkách!" Zasmála jsem se a to už jsme slyšely zvonek u dveří. Bonnie šla otevřít a jistě že tam stálmůj přítel a překvapivě zase v obleku. On snad nechodí v ničem jiném.
"Ahoj, já jsem Bonnie." Potřásla mu rukou a on se jí taky představil. "Ahoj lásko." Přitáhnul si mě k sobě a nadšeně, ale přesto něžně spojil naše rty. "Ahoj." Vydechla jsem štastně když se naše rty rozpojily. "Mužeme jet?" Zeptal se a mi rychle nasedli do jeho luxusního auta.
"A my si spolu musíme promluvit jsem na tebe naštvanej." Řekl s usměvem a já se zasmála. "Ne nejsi. Kdyby jsi byl naštvaný tak se mračíš a křičíš. Řekla bych že si jen na naštvanýho hraješ." Usmál se a propletl se mnou prsty. "Fajn, možná jsem jen dotčenej." Mrknul po mě a dál se věnoval řízení.
"Co máme dneska v plánu? Koukla jsem se po něm a on se jen usmál. "Na nic jsme nepřišli, tak jsme se domluvily, že něco vymyslíme společně. A musel jsem slíbit Rebece že budu na její straně at vybere cokoliv." Zasmály jsme se a Bonnie konečně promluvila. "Rebeka je asi hodně rázná co? Vždy musí být po jejim." "A to jí ani neznáš! Jak vyvádí když to tak neni." Zakroutil hlavou a mile se na Bonnie usmál.
Zastavily jsme před jejich obrovskou vilou a zapluli dovnitř. "Kole!" Zakřičela jsem ve dveřích a on co nejrychleji přiběhnul. Pevně mě objal a vynesl mě stopu nad zem. "To víš že si mi taky chyběl." Zasmála jsem se a nechala si dát pusu na tvář. "Tak aby to bylo ofiko. Bonnie, Kol... Kole, Bonnie. A kde je vlastně moje oblíbenkyně?"
Zeptala jsem se Kola který se zamračil. ůJedny nákupy a hned je oblíbenkyně, asi taky vyrazíme nakupovat ne?" Zeptal se se smíchem.
"Nákupama to neni Kole, ale společností." Setřela ho sestra a hned mě šla obejmout. "Za ten budíček se omlouvám." Zasmála se a s usměvem sledovala moje a Elijahovi spojené ruce, které se ani jednou nerozpojily. Nebyla jsem toho schopná. " V pořádku." "Bonnie, tohle je Rebeka ráda organizuje veškeré věci a donutí tě do koupě pěkně ošemetných věcí." Zasmála jsem se a oni si podali ruku. "Náhodou musíš uznat že jsou to prvotřídní kousky a Elijahovi se budou líbit, Jednou mi za to poděkuješ." Zasmály jsme se všichni a došli do obýváku.
"Zabavíte nechvíli Bonnie?" Zeptal se Elijah a když vidět Kolovo šíleně radostné přikývnutí tak mě táhnul do kuchyně."Co se děje?" Zeptala jsem se jeho ustaraného obličeje. "Proč jsi mi neřekla že ses pohádala s matkou, že jsi šla přespat jinam, a že si myslíš že bych tě tu nechtěl?" Vysypal to na mě smutně. "To je nějak moc otázek..." Řekla jsem sekaně a on mě pohladil po tváři. "Tak začněme tou první."
"Fajn. S mamkou jsem se pohádala hned při večeři, kvuli tomu jak nás spolu viděla. Nechtěla abych se s tebou vídala a já po zbytečné již předem vyhrané hádce odešla. Neřekla jsem ti o tom, že jsem tě tím nechtěla zatěžovat." Řekla jsem rychle doufajíc že zapomene na jeho poslední otázku. Udělal krok blíž ke mě, až jsme byly tělo na tělo a zvednul mi obličej, abych se na něj dívala. "Proč si myslíš že bych tě tu nechtěl?" Zeptal se už vážně ublíženě.
"Já... né že bys mě tu nechtěl... jen... Kdybych s tebou byla pořád za chvíly bych tě omrzela a já o tebe nechci přijít. A navíc pochybuju že mě chceš vídat každou vteřinu svýho dne. Neměl bys žádný soukromí a tak." Řekla jsem své myšlenky nahlas a on mě jen lehounce políbil. Chytla jsem límeček jeho saka a přitáhla si ho blíž. "Tak na všechno tohle zapomen. Ty mě nikdy v životě neomrzíš, na to jsi moc užasná a nepředpovídatelná. A chci tě vídat i každičkou setinu vteřiny a nespustit tě z očí, ty jsi moje soukromí Eleno. A já jiný nepotřebuju. Takže to uděláme takhle. Dneska přespíš u nás. Budeš mít i svůj vlastní pokoj, pokud budeš chtít." Řekl se smíchem a hladil mě po zádech.

"Nemůžu.. Bonnie.." "Tu bude taky a bude dělat společnost Kolovi." Mrknul po mě a já se začala smát. "Tak dobře, ale s tím vlastním pokojem nebude tolik přehánět." Řekla jsem a tentokrát se zasmál on. Vyhoupnul mě na pult a natisknul se na mě celým tělem. Nohy jsem mu obmotala kolem pasu a brala si jeho polibky po tisícovkách. "Měli by jsme se vrátit... Bonnie..." "Já vím." Pomohl mi dolu a chytil mě za pas. "Tak jdeme." Vešli jsme do dveří a já už slyšela smíchy pištějící Bonnie a Kolovi neotřelé vtípky. "Tohle bude ještě zajímavé... Nevidíme totiž Rebeku. Bud si šla hodit mašli a nebo jí tu zachvíli máme se sekáčkem na maso..." Dedukoval Elijah a očima prohledával místnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama