The Original Problem 16.díl

20. července 2014 v 15:37 | LinDee |  The Original Problem



Pohled Bonnie:
"Ahoj čarodějničko." Pozdravil mě Kol mile, ale já to nějak nereagovala. "Tak o co jde?" Zeptala jsem se narovinu a on se zamračil. "Jo, fajn, taky se mám dobře." Zasmál se a vedl mě k pohovce. "Kole!" Zavrčela jsem a chtěla vědět co je tak důležitého. "Fajn. Jde o toho vlkodlaka." Vypověděl mi celý příběh. Pane Bože! Musím Elenu nějak chránit. Nesmí se jí nic stát, a natož být vlkodlakem. Každý úplněk se bolestivě měnit na zvíře... Ne, to nemůžu dopustit.
"Můžu udělat jedno kouzlo. Kolem jejího domu udělat bariéru, aby se dovnitř nedostal žadný vlkodlak, ale bude na to potřeba vlkodlačíhho jedu. Ale nemám šalamounek vlčí mor. Možná bych ho našla u..." Elijah mě přerušil. "Nemuíš, má ho." Vykulili jsme s Kolem oči a Elijah si sednul k nám. "Od její matky. Ví o všem. Všimnul jsem si toho náhrdelníku hned první den. Je v něm sporýš i Vlčí mor. Ale tenhle přívěšek funguje jinak. Je očarovaný už stovky let jednou z nejsilnějších čarodějnic. Učila ses někdy něco o Hildegardě, Bonnie?" Kývla jsem a nechala ho mluvit dál. "Fajn. Ona nechala posvětit přívěšek a když se jeho nositel octne v nebezpečí pomůže. Upír nemůže ovlivnit, nebo jí kousnut. Nebo se k ní dostat, pokud to ona tak bude chtít. A vlkodlak to samí. Pokud se Elena bude cítit v nebezpečí náhrdelník ji pomůže." Zakroutila jsem hlavou.
"Tak to aby jste jí o sobě řekli co nejdřív." Tlačila jsem na něho a jeho tvář se bolestně stáhla. "Ještě ne." Chápala jsem jeho strach, ale tady jde o její bezpečí. "Elijaho já tě chápu. Bojíš se na její reakci, ale věř mi. Miluje tě a taky bude. Ale tady jde o mnohem víc. Chceš snad aby se každý uplněk přeměnovala? Aby se jí lámala každá kost v těle?" Zamračil se a vstal. "Ty víš že nechci. Jen mi dejte čas." Kol se nesmál- pro jednou. "Máš dva týdny bratříčku. Pak je úplněk." Kol měl pravdu- snad poprvé ale nechtěla jsem nic říkat. Tohle bude pro Elijahu dost těžké i bez zbytečného vtipkování. "Do dvou týdnů to bude vědět." "Díky Elijaho. A vážně se nemusíš bát. Se mnou je pořád i když ví že jsem čarodějka." Snažila jsem se ho povzbudit ale on se ironicky podíval a přimhouřil oči.
"Jo, ale já jsem oživlá mrtvola co pije lidem krev. Určitě to nebude srovnávat s milou čarodějnicí Bibi." Posmutněla jsem a sklopila hlavou. "Bonnie se ti jen snaží pomoct, nevyjížděj na ni." Zavrčel Kol a vstal z křesla. "Já vím. Promin Bonnie." Usmála jsem se a taky jsem vstala. "Neřeš to. Máš to těžký." Kývnul a odešel. "Já taky budu muset jít Kole." Zamračil se a vzal mě za ruku. "Co kdyby jsi tu zůstala?" Zachychotala jsem se ale nechala prsty propletené. "Zítra mám školu. Nemůžu." Lišácky se usmál a přitáhl si mě blíž. "Tak si dáme budíka. Přísahám že vstanu." Zasmála jsem se a byla jsem šíleně nervozní z naší blízkosti. Tohle si ještě nikdy nedovolil. "Nejde to, elena..." "Eleně dnes večer taky nijak nepomůžeš. No tak, zůstaň tu. Ve vší počestnosti." Nakrčila jsem obočí a přemýšlela.
"Ty něco takového znáš?" "Jasně, ale tohle bude poprví co to budu praktikovat." "A budeš?" Usmál sea líbnul měna čelo. "Možná budu trochu švindlovat." Zasmála jsem se a nechala se odvést zpět na sedačku.

Pohled Rebeckah:
Tohle nejde. Elijah už zase chodí jako mrtvola. "Elijaho Elena bude v pohodě." "Mam jí to říct Becko! Jak můžu bejt v pohodě když je velká možnost že ji už nikdy neuvidím!" Šla jsem pomalu k němu a objala jsem ho. "Ona tě neopustí." "Proč to každý říká i když víte že se to stane." Vrčel bolestně ale pevně mě u sebe držel. "Viděla jsem jak se na tebe kouká. Jsi pro ní všechno na světě. Milovala by tě i kdyby jsi byl kyklop! Musíš to vidět." Povzdechl si a já se zasmála. "Ne jasně že nevidíš. Jsi zaslepený láskou k ní a obavami." Pustil mě a hladil po vlasech.
"Jsi báječná. Ale musíš mi s tím pomoct. Jak jí to mám říct. Mám na to jen dva týdny." Posadila jsem se a hodila nohu přes nohu. "Řekneš jí, že si musíte promluvit o něčem velice důležetém. Že chceš aby jsi to nejdříve celé vyslechla a nebála se. A hlavně jí řekni - nejdřív ze všeho- co k ní cítíš, jak moc jí miluješ a jak by ti bez ní bylo." "Nebylo. Zemřel bych bez ní." Usmála jsem se a pohladila ho po rameni. "To je tvůj problém Elijaho. Miluješ tak, až by ses vzdal svého života. U všech ostatních to bylo zbytečné, ale s Elenou ti věřím. Máte mezi sebou pouto." Elijah vykulil oči a zmateně na mě hleděl.
"Mě se na nic neptej! To Bonnie mezi vámi vidí stříbrnou nit." Hodila jsem rukama v obraném gestu a Elijah koukal do země. "Přátínko osudu?" Zašeptal, ale já pokračovala dál. "Teda prý už to je spíš lano než nit, ale to už je jedno ne. Přitahujete e jako dva magnety." "Je to vůbec možné?" Mumlal si dál, ale já jela svou verzi. "Jak to je? Sever a Jih- dva protipóly nebo dva stejný? No to je jedno. Neopustí tě, protože jsi její osudová láska nebo co. Moc tomu nerozumím." Elijah se zvedl a odešel.
"Asi moc mluvíš Becko, i když to bylo celkem poučné." Ozval se asi po minutě hlas Klause. "Co tu chceš?" "Zabránit aby se Elena stala vlkodlakem." Řekl jednoduše. "A v čem je háček Nicklausi?" Usmál se a dal ruce v bok. "Možná nikde, možná všude. " Zavrčela jsem a vstala z postele. "U tebe jsou vždycky háčky i když se jedná o ni. O tu kterou tak moc chceš a mít nebudeš." "Možná v tom háčej je Beckah, ale věřmi že z Eleny se nikdy vlkodlak nestane." S potměšilým usměvem odešel. Má něco v plánu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama