The Original Problem 6.díl

20. července 2014 v 15:26 | LinDee |  The Original Problem



Pohled Elijaha:
"Ty jsi za ní byl že jo?" Proč má takovýhle pohled. Nesnáším to. "A kdybych řekl že jo?" Rebeka si povzdechla a sedla si na mou postel. "Elijaho... Je to Pearcová. Zase ti zlomí srdce, vám oboum. Už je to po třetí, co jste se kvuli jedné z nich pobili!" Zakroutil jsem hlavou a sednul si vedle ní. "Ne Beko. Ona je jiná. Seznámím tě s ní a pak uvidíš. A né že na ní budeš hned od začátku hrubá." Prohrábla si vlasy a podívala se na mě. "V čem je jiná bratře?" Usmál jsem se při pouhé myšlence na ní. "Je milá, starostlivá, stydlivá, důvěřivá. Nesobecká a všechno bere z té lepší stránky. Má všechny kolem sebe ráda a záleží ji na ostatních. Ona je prostě..." Beka se usmívala a pohladila mě po rameni. "Lidská." Dořekla za mě. "Lidská, něžná, užasná... Tohle nikdy nebyla slova které si použil při popisování Katharíny. Takže ti věřím. Dám jí šanci, ale pokud ti ublíží, už v životě tě nenecham se zamilovat."
"Klaus s ní má nějaký plán, nechápu o co mu s ní jde, ale chce ji. Já u ji nedam." Zakroutil jsem hlavou a svíral v ruce část přikrývky. "Já vím. Přijdem na to, ale ted mi poděkuj." Zasmála se. "Za co?" "Že jsem tě kryla. Klaus měl podezření že jsi za ní šel a já jsem to uhrála tak, aby to vypadalo že jsi v pokoji." "Tak to ti děkuju Beko, ale i kdyby věděl že jsem šel za ní, nemohl by s tím nic udělat." Vstala a odcházela ke dveřím. "Ted víš že nemáš pravdu. Za prvý, mohl by zabít tebe, za druhý, mohl by něco udělat jí a za třetí, udělal by něco mě, kdybych se tě zastávala." A zavřela za sebou dveře. Nechtěl jsem nad tím ted přemýšlet, jediný co chci, je myslet na Elenu a na její zářivý usměv. Zítra jí musím dát sporýš, aby byla před Niklausem v bezpečí. Je to moje květinka...
Pohled Eleny:
Ráno jsem se vzbudila a zjistila jsem že dávno ráno neni. Bylo už po jedné hodině odpoledne a probudilo mě klepání na dveře. "Eleno! Volali z nemocnice!" Ihned jsem vyskočila z postele a otevřela dveře. "Jak je mu?" Mamka se smála od ucha k uchu. "Už je naprosto v pořádku. Nechápají jak je to možné, ale říkali že pozítří už může jít v klidu domů." Smála jsem se jako maniak a pořádně mamku objala. "Tak se umyj a pojd dolu, obed bude za chvilku. A měla by si poděkovat tomu Mikaelsonovi, donesl tě až do postele." Zasmála se,, ale nevypadala že by byla ráda. Trochu jsem zčervenala a kývla. "Jasně." Zavřela jsem dveře a zaujmul mě malí papírek na stolečku.
"Doufám že se večer uvidíme. Slíbila jsi mi tu večeři. V sedm se pro tebe stavím.
Ellijah."
Usmála jsem se nad tím a položila lísteček zpět. Jak ale věděl že bude vážně v pořádku? No to je jedno, hlavně je v pořádku a že mám na dnešek večer program. Smála jsem se a rychle se připravila na oběd.
"Co se děje? Celá záříš." Smála se mamka a Jeremy jen odfrknul. "Na večeři se mnou nepočítejte, jdu někam s Elijahou." Mamce spadla vidlička z ruky a vyjeveně na mě civěla. "Co? Je na tom něco špatnýho?" Zeptala jsem se nechápavě a mamka rychle dala vidličku zět na talíř. "Ne... jen... Máš u sebe ten náhrdelník co jsem ti dala?" Jasně ten co je jako amulet. Protočila jsem očima a vytáhla ho z pod trička. "Tak ho nesundavej. Né když budeš s někým z nich." Vypadala přinejmenším vyděšeně. "Jasně, ale proč? Vždyt je to jenom náhrdelník." Zasmála jsem se, ale mamka mluvila vážně. "Prostě ho nesundavej." Ukončila debatu a odešla od stolu.
"Co to s ní je?" Zeptala jsem se bratra, který se na mě podíval jako jestli si náhodou nedělam srandu. "Asi má to, co každá žena jednou do měsíce. Ty se pak chováš hrozně." Zasmál se. "Pitomče." Hodila jsem po něm hráškem a šla za ní. Seděla v ložnici na posteli a koukala na prázdnou zed. "Mami co se děje?" "Nic. Prostě mám strach že se ti něco stane. Je to cizí muž a..." Zasmála jsem se a sedla si k ní. "Mami neboj. Elijah je poctivej a je vážně milej." Povzdechla si a usmála se. "Dobře. Jen na sebe dávaej pozor a.." "Jo jasně. A nesundavej náhrdelník." Zasmála se a kývla.
Proč jí na tom tolik záleží? Vždyt je to jen přívěšek. Šla jsem do pokoje a přemýšlela nad tím, co si na sebe vezmu. Nevím ani kam mě chce vzít. Chce to něco neutrálního. Našla jsem tmavě modré šaty na jedno rameno a k tomu boty od něj. Byly krásné a hodili se vlastně ke všemu.
Mám ještě čas a tak jsem si řekla že něco složím. Skládání textu byla moje vášen, jen škoda, že neumim hrat na žádný nástroj. Byla by to dokonalá kombinace. Vzala jsem svůj blog a začala do něj čmárat. "I hear melodies, when your heart beats, baby it sings to me, like fa-la-la-la-la fa-la-la-la-la. If I can take away the pain, and put a smile on your face, baby i would baby i would.If i can make better way, so you can see the better day, baby i would baby i would."
A tak to pokračovalo ještě dlouho. S myslenkou na Elijaha mě napadali ty nejkrásnější texty, s myšlenkou na jeho bratra Klause, ty nej záhadnější a na Kola ty nejvtipnější. Celá jejich rodina byla tak skvělá a rozmanitá. Ani jeden si nebyli podobní a všichni stejně tak užasní. Každý měl něco do sebe, něco co mě přitahovalo a nevěděla jsem co nejvíc. Temná stránka Klause byla tak přitažlivá a to jak byl sebestředný a jeho velké ego, mě k němu akorát přitahovali. Byl zvláštní a já měla chut ho poznat. Kol je prostě Kol. Je to asi ten nevtipnější kluk na světě a ja si sem jistá, že budeme skvělí kámoši. Pak jse tu ale Ellijah. Je to něco jinýho. Něco co ještě neznám. Jeho šarm, galantnost, vychovanost a bezpochyby něžnost, jsou pro mě jako droga. Má o mě starost, ale přesto se ke mě nechová jako k porcelánové panence. Vnímá mě, chová se ke mě mile a je tak vtipný. Ráda se s ním směju. Po celou tu dobu na tom plese jsem se s ním tak bavila a nechtěla jsem od něj odejít. I když je tak moc hodný, má i svou temnou stránku, jsem si jistá. Ještě mi ji neodhalil, ale určitě to udělá. To jak se hašteří se svým bratrem tam už kousek poodhalil. Pokud mu někdo bude chtít vzít něco na čem mu záleží, nenechá se jen tak. Bude se bránit a je mu jedno jak. Abych řekla pravdu, všechno na něm se mi líbilo, byl prostě uplně jiný než každý druhý. Měl svou hlavu, svůj postoj k světu a svůj postoj ke mě. Všechno jsem to viděla a toužila jsem po tom. Chtěla jsem být v jeho pozornosti, ale nemužu lhát, Klausova pozornost se mi líbila stejně tak. Oba jsou tak jiní a oba uzasní. Co mam asi tak dělat?
Koukla jsem se na hodiny a nahle jsem věděla. Musím se začít připravovat, za půl hodky tu bude! Vyskočila jsem z křesla a utíkala do koupelny. Když jsem byla připravená a slyšela jsem zvonek utíkala jsem dolu poschodech a zahlédla jsem mamku jak na něj nevraživě kouká a Elijahovi zaskočené oči. Hned jak mě matka zpozorovala hraně se usmála a odešla. "Vypadáš skvěle. A vidím že ty boty se ti hodí." Usmál se. No jasný, jemu nic neujde. "Děkuju."Zasmála jsem se taky a chopila se jeho nabízeného rámě.
Pohled Elijahy:
Zazvonil jsem a otevřela mi její matka Miranda. "Dobrý den, jdu pro Elenu." Usmál jsem se ale z jejích očí byla vidět starost a bolest. "Pokud jí jen trochu ublížíš seznámíš se s kolíkem z bílého dubu." Řekla klidně, ale já byl naprosto vykolejený. Jak o tom může vědět a ví to Elena. "Jedno jediné slovo mé dceři a zabiju tě. Nemá o tom ani tušení a ani nechci ab měla." Řekla a naštvaně na mě koukala. "Nikdy bych jí neublížil." "To mi říkal taky." Zašeptala a zatřepala hlavou, jako by chtěla schovat dávnou vzpomínku. Nezlobil jsem se na ní, měla jen strach o svou dceru, nezazlíval jsem jí to. To už šla ale dolů po schodech Elena. Vypadala nádherně. Její dlouhé vlasy rámovali její obličej a šaty zvíraznovali její dokonalou postavu. "Vypadáš skvěle. A vidím že ty boty se ti hodí." Zasmál jsem se a nabídnul jí rámě. "Děkuju." Usmála se a chopila se mě. "Tak kam mě vezmeš?" "No... Řekl jsem si, že tak trochu všude." Zasmáli jsme se ale nechápavě na mě koukala. "Dřív jsem tu žil, chci ti ukázat moje oblíbená místa a chtěl bych aby jsi mi ukázala ty ta tvoje. Na konec večera mám překvapení. Protože nám určitě vyhládne tak si někam zajdeme." Řekl jsem tajemně a ona kývla. "To se mi líbí." Zhodnotila to a věnovala mi ten nádherný pohled co mě posílal do kolen. "Tak jedeme." Otevřel jsem jí dveře auta a nasedl na místo řidiče.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama