The Original Problem 8.díl

20. července 2014 v 15:28 | LinDee |  The Original Problem


Pohled Beky:
Už bylo deset minut před pátou a já slyšela jak jí Elijah otvírá dveře u auta a jak se políbili. Hned jak vešli do dveří Kol za ní utíkal a pořádně ji v obětí otočil. "Ahoj Kole! Už si mi chyběl." Zasmála se, Cože? Slyšela jsem dobře? Že by někomu chyběl muj otravný bratr? To snad ne! "Já vím. Každá po mě touží, ale u tebe je to nejkrásnější." Zasmál se a dostal pěstí do ramene. "A chyběli mi i ty tvoje vtípky." "To je čistá pravda!" Obhajoval se a já nad tím protočila oči. "Ano Kol má velké ego." Zasmála jsem se a řekla našemu novému přírustku do rodiny. "To jasně jo." Přitakala a mile se usmála.
"Já jsem Rebeka. A pokud se mi zalíbíš, budeš mi moct říkat Beko." Mrkla jsem po ní a ona mi to opětovala. Vypadala na fajn milou dívku. "Hlavně ji nevystraš hned na začátku." Zasmál se Elijah a políbil jí do vlasů. Celá se pod tím zachvěla a natiskla se víc k jeho boku. Vypadala tak jemně tak plyšově... Třeba nakonec nebude jako její předchůdkyně.
"Tak jsi pojdme sednout." Navrhnul Elijah a vedl jí do obýváku. Když jsme si sedli spustila jsem. "Tak co ti o mě bratr říkal. Občas přehání." Nakrčila jsem obočí a ona se jen zasmála. "Jen to že jsi šíleně krásná a že ráda organizuješ věci."
Usmála jsem se na něj a hned potom na ní. "Tak to nepřeháněl." Upřímě se zasmála a já nějak tušila, že budem dobré kamarádky. "Tak kdo tu má velké ego sestřičko?" Zasmál se muj pitomí bratr a štouchnul do mě loktem. Kdyby tu nebyla Elena, ihned bych ho přišpendlila ke zdi, ale ted jsem se musela držet. "Obdivuju tě." Řekla najednou Elena když zahlídla muj naštvaný obličej. "Cože?" "No. Žít se třema bratrama... Já mám jen jednoho a už to dá zabrat. Já bych je asi dříve nebo později zabila." Všichni jsme se zasmáli, ale kdyby jen věděla, kolikrát jsem jim zlámala vazy...
"Jdu pro něco k pití." Usmál se Elijah a nechtěně se vymanoval z jejich stálého obětí. "Neboj, vrátí se ti vcelku." Mrknul na ní Kol a ona po něm hodila polštář. "Vážně by ses měl naučit občas držet klapačku, pak bych ti možná pomohla sbalit Bonnie, ale když nechceš?" Nadhodila. Ona opravdu ví jak na něj, to se mi líbí.
"No tak El! To byla jenom sranda." Pozvedla obočí a koukla na mě. Bylo mi jasný co chce, byla stejně tak dábelská jako milá. Usmála jsem se na ní a kývla. "Tak popros." Řekla a já vybouchla do hurionského smíchu. "To po mě nechtěj." Řekl a kroutil hlavou. "Tak máš smůlu." Pozvedla rameny a Kol najednou udělal něco velice nečekaného. Vzal jí za ruku a podíval se jí do očí."Eleno, netrap mě." "Tak popros a hezky na kolena." Ukázala dolu.
"Vážně mě chceš ztrapnit." Ale pro naše překvapení si opravdu kleknul a řekl to co ještě nikdy. "Prosííím Eleno. Pomůžeš mi s Bonnie?" Asi mu na ní záleželo víc než jsem si myslela. "Jasně že jo. Ale pokud se budeš chovat pitomě tak nepočítej s tím že s tebou někam pujde."
"No to snad ne. Vážně jsem slyšel mého nevděčného bratra jak prosí?" Zeptal se temný hlas Nika. Elena jakoby se zastavila a usmev ji zmrzl na tváři. "Ahoj Klausi." "Čau Niku. Co tu chceš? Neměl by si být zavřený dole v pracovně a čmárat si svoje obrázky?" Nadhodila jsem a doufala že vážně odejde. "Doufal jsem že tu nebudeš." Zašeptal najednou Elijah a položil víno i se sklenkami na stůl. Hned jak si ho Elena všimla, uklidnila se a její srdce začalo být rychleji než normálně. Cítila jsem jak ho k sobě pitahuje myšlenkami. Nespouštěla z něj oči a její ruce se zatnuli na nohou jako by se držela, aby se nenatáhla pro jeho ruku. "Slyšel jsem že tu bude naše krásná Elena, nemohl jsem chybět." Už jsem viděla jak Elijaha zatíná pěsti a proto jsem se rozhodla mu pomoc.
"No, já jsem se stejně rozhodla, že ted vezmu Elenu na nákupy. Líbí se mi a chci s ní strávit trochu času sama. Prostě si uděláme holčičí den. Co na to říkáš?" Poslední větu jsem už mířila přímo na ní. "Jo. Bude to super." Usmála se. "Tak to tu vydržte než se převleču, hned jsem dole." Podívala jsem se na Kola, jako aby hlídal situaci a Elijah se na mě vděčně podíval. Elena se mi vážně líbila, byla vtipná a rázná, navíc asi nemilejší stvoření, které jsem kdy poznala.

Pohled Eleny:
Rebeka se šla převléknout a já tu zůstala s cholerickým Klausem, naštvaným Ellijahem a berstarosným Kolem. Fakt zábava. Už jsem to nevydržela a chytla Elijaha za ruku. Usmál se na mě a sednul si vedle. Byla jsem za to ráda, protože jsem potřebovala cítit jeho bezprostřední přítomnost. "Je tu ticho jak v kostele a kosteli rád nemám." Řekl Kol a vysloužil si ode mě nechápavý pohled. "Proč?" "Protože je tam ticho a jeptišky." Zasmáli jsme se a dokonce i Elijah. "Všichni ti hned neskočí do postele, zvykej si." Usmál se a mrknul po mě. "To by ses divila."
Elijah mě chytil kolem pasu a hladkal mě po ruce. "Nedělej neslušné návrhy mojí přítelkyni Kole." Zasmál se a já se k němu přitiskla. "Bud v klidu. On ví že bych se mu nepodvolila." Elijah mě políbil na spánek a pak se ozval Klaus. "Ani mě ne?" Bože, jak velké ego, vlastně má? Cítila jsem jak se Elijah vedle mě napnul. "Přesně tak." Řekla jsem s usměvem a toužila jen po tom aby jsme s Elijahem měli trošku soukromí.
Jeho ruka na mém pasu mě šíleně rozptylovala a posílala do mého těla krátké vlnové frekvence. Otočila jsem se obličejem na něj a pohledem sklouzla na jeho dokonalé rty. Elijah si mě k sobě ještě víc přitisknul a já se lehce vypjala. Kol si toho všimnul a rychle zareagoval.
"Tak pojd Klausíku. Musím ti něco ukázat. Nepočká to." Řekl Kol a vystřelil z pohovky. Klus nevypadal nadšeně a jen zavrčel. "Fajn." Naznačila jsem usty Kolovi: Máš to u mě, a znovu se podívala Elijahovi do tváře.
Taky se neudržel a rychle zkrátil tu milimetrovou vzdálenost mezi námi. Jako kdyby ze mě spadlo velké závaží. Přitáhl si mě na sebe tak, že jsem na něm obkročmo seděla a on si mě na sebe tisknul. Jeho rty si neuprosně braly ty mé a já zamotala ruce do jeho vlasů. Tohle přesně jsem potřebovala, jeho blízkost, jeho doteky a jeho polibky. Pritáhnul si mě za boky ještě blíž a rty se dostal až na můj krk. Byla to slast. Těžce jsem oddechovala a nakonec jsem to nevydržela a vrátila jeho rty tam kam patří. Přímo na ty mé.
Jeho ruce se dostali pod mé tričko a hladil mě po odhalených zádech, bocích, bříšku... Tiskla jsem se k němu jak jen jsem mohla a snažila s dostat co nejvíce doteků. Pak si někdo odkašlal. "Ahm ahm. I když ráda vidím že váš vztah vzkvétá. Dneska máme holčičí den a nikdo nás nebude rušit." Zasmála se, ale já ihned seskočila z jejího bratra a celá jsem zrudla. "Ale no tak Beko, dostáváš jí do rozpaků." Řekl Elijah a stahnul si mě zase na těsno k němu. "Je to jen zábava." Zasmála se. "Ale vážně už pojdme."
Usmála se a mířila ke dveřím. Elijah mě doprovodil a zastavil mě u dveří. Rebeka nám dala prostor jen pro nás. Objal mě za pas a já mu dala ruce kolem krku. "Jsem rád, že jsi přijala pozvání a že ted jedeš s Bekou." "To já jsem ráda. Rebeka je užasná. Budu s ní ráda." Usmála jsem se a myslela že dostanu jen rychlý polibek, ale Ellijah ho prohloubil a já byla v sedmém nebi.
Jeho polibky pro mě byli nutností a já si jich do sytosti užívala. "Už musím jít. At tam chudák Rebeka nečeká." Odtáhla jsem se a on mě pustil. "Večer se uvidíme." Pohladil mě po ruce. "Co nejdřív." Šeptla jsem a běžela za ní.
"Promin že jsi musela tak dlouho čekat Rebeko." "V pohodě. Ellijah je konečně štastný a ty konec koncu taky. A říkej mi Beko." Mrkla po mě a já se vděčně usmála. Takže se jí líbím. Super! "Tak kam půjdeme první?" Zeptala jsem se a ona po mě hodila spiklenecký usměv. "To ještě uvidíš." Začala jsem se trochu obávat jestli tohle přežiju. Šlápla na pedál a rozjeli jsme se rychlostí blesku. Sakra Beko! Ty jsi ale číslo. Pomyslela jsem si a pevně se držela pásu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama