Tolerance 1.díl

23. července 2014 v 14:04 | LinDee |  Tolerance
Story about Charlie and Nick. :))

(Nevěděla jsem jaký obrázek kluka sem dát a proto jsem vybrala Zayna. Vypada totiž jako takovej ten frajírek :D Ale není to o něm nebojte)


Charlie:

Dnešek měl být užasný. Měla jsem doostat další dopis od mámy, dělat na své nové písničce a hlavně mi měly přestat krámy. Sakra, jak moc jsem se v celé té věci mílila... To ani nedokážu popsat.

Seděli jsme na hodině osobnostní výchovy, což je jedna z nejlehčích hodin na škole. V podstatě stále hrajeme hry, nebo vyplňujeme listy, aby jsme se dozvěděli něco o sobě. Dnes jsme probírali psychické jevy, jak na vás působí okolí a jak moc toho dokážete vstřebat bez pomoci přátel. Celá tahle hodina by byla fajn, jenže na ní se mnou chodí Nick Weber. Černovlasý, potetovaný, svalnatý kretén, po kterém touží každá holka bez mozku na téhle planetě.
Nemohla jsem to nikdy pochopit. Vždyť je zlej, tupej, arogantní náfuka. Jenže holky se na něj jen lepí. Umí na kytaru, má vlastní kapelu s kterou hrají v baru U Dana. Mají snad miliony fanoušků, většina z toho jsou holky, které se oblíkají jako děvky, nebo to jednoduše děvky jsou. Jejich hudba byla dobrá. Né skvělá, ani užasná, prostě dobrá. Kdyby měli trochu oduševnělejší texty, bylo by to mnohem lepší.
Každý přece dokáže psát o chlastu a sexu. Vsadím se že spousta těch písniček vzniklo přesně v tu dobu kdy byli pořádně najebaní.

Nicka jsem považovala jen jako nástroj bez mozku. A zjevně jsem měla pravdu.
"Kdo mi řekne jak okolí může ovlivnit zdraví člověka? Ted mluvím o fyzickém zdraví." Nikdo se nehlásil... kromě mě. "Jak jinak než naše šprtka Collinsová." Nickův temně zbarvený hlas se přenesl přes třídu a zařezával se mí přímo do kůže. Jak já ho nenáviděla! "Alespon něco vím. Ty máš v hlavě jen to jak holku ošukat a ráno si nevzpomenout na její jméno." Normálně bych takhle nevyjížděla, ale kazil mi můj den. Můj super den.
"Přesně tak. Ty máš v hlavě samí kraviny, který v životě skoro potřebovat nebudeš, ale místo na sex ti tam nezbylo. Dělala jsi to vůbec někdy?" Jak si dovoluje se mě na to vůbec ptát? Ten hajzl! "Nejsem panna pokud ti jde o tohle Nicku. Jen nespím s parchantama jako jsi ty. Nemám zájem o všechny druhy pohlavních nemocí."
Celá třída byla zticha. Jen pár Nickovo kamarádů se zasmálo. "Takže spíš jen s hodnýma jo? A kde teda jsou? Nikoho tu nevidím. Možná tě opustili proto že jsi byla v posteli poleno." Srdce se mi scvrklo na velikost burákového oříšku a já se jen tak tak držela, abych mu nedala pěstí. Tohle bylo ošemetné téma a on toho mohl využít. "Jdi do hajzlu. Ty nemáš ani ponětí o mým životě. Jsi sobeckej arogantní bastard a upřímě ti přeju aby jsi o to svý nádobíčko přišel, protože bez něj bys byl nula Nicku. Za chvíli střední škola skončí, a co budeš dělat dál? Prostituci? V tom máš už teď praxi ne?"
Zaryl nehtyy do lavice a v oších měl takovou spoustu hněvu. Profesorka na nás celou dobu něco pokřikovala, ale když nás nemohla zastavit jen si sedla a dala hlavu do rukou. "Dávej si pozor na jazyk. Ty mě neznáš." "Máš pravdu, já naštěstí ne. Zato každá holka na škole jo. Celkem intimně, řekla bych."
"A ty jsi frigidní šprtka, kterou dokonce opustila vlastní matka. Kdo je na tom líp?"

Wow. Celá třída zmlkla. Tak tohle přepísknul. Dusila jsem v sobě vzlyk, držela jsem slzy za oponou sklených očí, ale nic moc nepomáhalo. Zmítal se ve mě vztek. Chtěla jsem ho zadusit, roztrhat, astřelit, zabít na tolik způsobů koli jen najdu. Vstala jsem z lavice a došla rychlou chůzí k němu. Taky nevypadal hrdý na to co řekl, ale to mě nezajímalo. Všechno ve mě vřelo. Neměl ponětí co máma udělala, nevěděl proč je pryč. A teď z ní udělal jen mrchu která mě opustila pro její dobro. Parchant.
Hned jak jsem došla k jeho lavici, rozpřáhla jsem se a dala jsem mu facku. Plesklo to tak, že se to ozývalo po celé třídě. "Nemáš právo mluvit o mojí mámě." Otočila jsem se k profesorce Johnsové a zamrkala jsem abych rozehnala slzy. " Okolí může ovlivnit fyzické zdraví člověka víc než si kdokoliv dokáže představit. Například z tohodle kreténa se mi chce zvracet." Přesladce jsem se usmála a šla jsem si sednout na svoje místo. Jenže jsem byla zastavena. "Oba dva! Hned do kabinetu." Když jsme se ani jeden nehnul, zavrčela a bouchla do lavice. "IHNED!"

Následovali jsme jí a sedli si do židlí naproti jejímu stolu. Prsty si mnula oči a tvrdě si povzdechla. "Né jen že jste zkazili celou hodinu a pošpinili ji sprostými slovy, ale dokonce jste použili fyzické násilí." Jo , ale právě teď mi je to fuk. Zasloužil by si horší věci. "Měla bych vám dát za takovéhle chování dvojku z chování, ale vzhledem k vaší dobré docházce a známkám Charlotto... Nechci vám zkazit vysvědčení. Ale to co se dnes stalo je nepřípustné. Nadávaly jste, a psychicky jste se ranili. Oba dva. A vy Nicku, nemyslela jsem si o vás že jste až takhle labilní."
Málem jsem se začala smát. "Labilní? To ona mě napadla." Přetřel si rukou tvář a tentokrát jsem se drobnému usměvu neubránila. "A dokonce se tomu ještě směje!"
"Začal sis. Měl si radši mlčet a snažit se něco naučit. Ale to by bylo nad tvou uroven vid? Dokážeš se sostředit alespon pár minut?" Otočil se na mě v očích ten samí hněv s iskrou v kóku jako předtím. "Já se dokážu soustředit celé hodiny, jen na něco co je mnohem příjemnější než tvůj hlas."
"Ty jsi takový..."
"DOST! Zmlkněte oba dva! Pane Bože jak já nenávidím děti!" Ulevila si když praštila pěstmi do stolu. Vypadala z nás vyčerpaná, přímo zničená. "Vy dva budete pracovat na společném projektu. Tolerance. Najdete způsob jak se vzájemně tolerovat, napíšete jednotlivé kroky, nápady a zdůvodnění. Když říkám společná práce, myslím to, že se budete scházet a dělat na tom společně. Bez zbytečných řečí, nadávek a fyzických utoků. Máte na to měsíc. Za měsíc, chci vidět vysledky. Pokud nebudou, nechám vás klidně propadnout. Bude to pro vás něco jako pololetní test. Pokud neuspějete připravte se že nejlepší známka bude čtyčka."
Ne, můj svět se hroutí. Prosím ne. Udělám cokoliv! "A výsledkami myslím to, že se budete navzájem tolerovat. Možná se z vás stanou i přátelé, ale chci vidět upřímnost. Poznám když to budete jen hrát, vaše oči mluví za vás, vaše postavení těla, váš ton hlasu. Oba dobře víte že poznám pokud to bude jen hrané."
"Nemůžete nás nutit aby jsme byli přátelé. Nemůžeme se vystát, nenávidíme se. S ní nikdy kamrád nebudu a ani nechci. Je nudná." Nudná? Ten pošahanej debil. Taky nejsem nadšená z toho že budeme na něčem pracovat spolu. Upřímně to víc než nenávidím, ale nepokazím si známku. " Mlčte Nicku. Neříkám aby z vás byli přátelé, jen se tolerujte. Najděte společné zájmy, pochopte se. Do ničeho vás nenutím. Je to vaše rozhodnutí. Bud to uděláte a nebo jste z mého předmětu neuspěli, což si žádá komisionální zkoušení. Taže se rozhodněte."

Vyšli jse z kabinetu zrovna když zvonilo. "Nenávidím tě." Zavrčela jsem na něj. Už měl znovu nasazený jeho frajerský pohled a dělal jakoby nic. "Já tebe taky. Jsi na mé způsoby moc hodná. Takovej Andílek. A já jedu jen po ďáblicích. Jsou sexy a umí to v posteli."
"Jo a pohlavně přenosné nemoce se v nich jen kupí. Radši budu Andílek než abych byla jednou z těch co chceš ohnout."
"To se neboj. S tebou v životě takový plány mít nebudu. Fuj, vlastně je to celkem nechutná představa." Kretén. Jeden měsíc. Zvládnu to jeden měsíc. Jde o známku, o budoucnost. Zvládnu to. "Přesně tak. Jsi pekelně nechutnej. Takže začnem na tom pracovat. Buď u mě zítra v šest večer." Zasmál se a zakroutil hlavou. "Nemůžu, mám už něco v plánu s Rikki." "Tak jí řekni že má smůlu a ať si počká na další termín. Doufám že ji tam někam vmáčkneš mezi ten zbytek. Jednou si můžeč dát třeba dvě na jednou. Je mi jedno jak to uděláš, prostě tam buď. Nechci s tebou trávit víc času než je nutno."
Otočila jsem se na patě a odešla jsem za Biancou. Mojí nejlepší kamarádkou, která mě dokáže dstat i z té největší deprese.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který seriál je lepší?

TVD 45.6% (47)
TO 36.9% (38)
The 100 9.7% (10)
Supernatural 7.8% (8)

Komentáře

1 Wer Wer | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 20:54 | Reagovat

Prečo som si toto neprečítala už skôr? Je to úžasné. A ja vôbec neviem, prečo sa ešte stále dokážem pozastaviť nad tým, aké skvelé veci dokážeš vytvoriť. Tento príbeh ma zaujal hneď od začiatku tak, že to ani nechápem. Skvelý nápad. Ja viem, že tu píšem stále to isté dokola, ale to sa inak nedá. Bože, ja ťa milujem <3 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama