When something good comes 1.díl

12. července 2014 v 21:33 | LinDee |  When something good comes


Pohled Ariany:
"Seleno, prosím. Pojď tam se mnou!" Nechtěla a já jsem se jí ani tolik nedivila. "Ale vždyť víš že já s Lukem se vážně nemusíme. Dá se říct že mě nemůže vystát. A já jeho taky. Chová se jako namyšlenej kretén." Dala ruce v bok ale myšlenkama byla jinde. Vím že to byla lež. "Sel... Pořád se ti líbí viď?" Vykulila na mě oči, otevřela pusu, ale nic neřekla. Jen na mě zírala. "Ne... jo... ne! Ne, nelíbí. A dost, tohle téma je uzavřený, nikam s tebou nejdu!"
Překřížila si ruce na hrudníku. Stála si za tím, ale nikdo nemá na moje rozotmilý očíčka. "Seleno... Prosíííím, pojď tam se mnou. Luka si nemusíš všímat. Bude tam i Beau!" S tím si celkem rozuměli, takže jsem to mohla využít proti ní. Po pár vteřinách mého neustálého štěněcího pohledu si povzdychla. "Fajn, pojedu. Ale pokud mě naštve, kašlu na to že má narozeniny a pošlu ho do hajzlu." Zatleskala jsem si a vyskočila. "Paráda. Pomůžeš mi s dortem? U nich..."

Pohled Seleny:
Proč jsem se k tomu jen nechala ukacat? Luke mě nenávidí. Je to dlouhá historie... No zjednodušeně se to dá říct že místo něj jsem chodila s Justinem... Toho sem už vážně nebudeme zatahovat. Luke se mi vždycky líbil, ale je přece jen o dva roky mladší a... Ne, ne ne. Nebudu se tím zabívat. Prostě jsem předtím Justina milovala. A on to nemohl pochopit.Povzdychla jsem si a radši dávala mezi těsto krém. Myslela jsem spíš na naše pěkné chvíle. Jak jsme spolu skákali do bazénu, házeli na Arianu s Jaiem vajíčka. Vzneslo mi to usměv na tvář. Patlala jsem se s celám dortem, dávala na něj marcipánové ozdoby a napsala na vrch: Všechno nejlepší Luku <3
Přemýšlela jsem že ještě to srdce smažu, ale přece se nemusí dozvědět že jsem to dělala já. I když to podvědomě možná trochu chci. "Hej Sel, slyšíš?" Smála se Ariana a dala to pěkně nahlas. "No né!" Položila jsem zbytek marcipánu a začala jsem si zpívat společně s Arianou. "If you ready come and get it, na na na na na na na..." Točily jsme se s utěrkama, plazily se po stole a neuvěřitelně jsme si to užívaly.
Bylo mi jedno že vůbec nejsme doma, v tu chvíli mi bylo fuk i to, že sem mohl Luke kdykoliv přijít. Žila jsem tou chvílí. Byla to bomba! Dozpívávaly jsem písničku ale něco se mi nezdálo. Někdo nás sledoval. Rychle jsem se otočila a pohledem jsem padla na nejstaršího Brookse. "Beau!" Skočila jsem mu do náruče. "Ahoj! Jak se máš?" Pevně mě objal a mávnul na Arianu. "Ahoj holky. No vypadá to že né tak dobře jako vy. Ukažte mi ty dorty."
Pochválil nám je ale pak mi věnoval ustaraný pohled. "Nedala jsi mu tam jed ne? Nebo bombu?" Praštila jsem ho do ramene. "Nech toho! Vždyť víš že já s nim problém nemám dokud ho on nemá se mnou." Chvíli jsem se odmlčela, ale Beau věděl že mám ještě něco na srdci. "Fajn a kdybych chtěla bejt rafinovaná tak ho zabiju nenápadně, třeba mu dám jedovatýho pavouka do trenek." Rozesmál se a společně s nim i Ariana. "No tak Sel! Dneska ne." Protošila jsem očima, nic jinýho mi nezbylo.
"Máte už hotovo?" "Jo jo, dorty jsou v lednici a já pádím za Jaiem." Pověsila utěrku a šla pryč. "Pozdravuj ho!" Křikla jsem ještě za ní, le odpovědí mi bylo jen mávnutí ruky. "Nechci být nějak hrubej, ale proč jsi vůbec tady. Víš že když si poblíř tak vybouchne." Jo, pořád jsem nechápala co tu dělam. "Já... asi bych měla jít." Zvedala jsem se, ale rychle mě zastavil. "Ne! Takhle jsem to nemyslel!" "Já vím že ne, ale bude to lepší. Jsou to jeho narozeniny a já ani nebyla pozvaná." Začal se smát a přitáhnul mě zpět na židli.
"At tě ani nenapadne odcházet. Jsi můj host, je to lepší?" Jasně že je. Bez Beau by jsem se ani nepáchla. Nenáviděla jsem jak se na mě Luke a jeho rodina kouká. Místo hodného kluka chodila s kriminálníkem na drogách. Jo díky, to vím taky. Ale to nezmění fakt že jsem ho milovala a Luka ne. Líbil se mi, byl hodnej, krásnej, vtipnej... a ted jediný co o něm vím je, že je krutej a nenávistnej. "Dobře, takže když jsem tvůj host tak můžu utéct do tvýho pokoje když se budu chtít schovat."
"Jasně, ale hlavně neotvírej skříně, mohlo by a tebe vyskočit čiré zlo!" Ten humor zjevně mají v rodině. "Fajn, plácneme si na to?"

Po asi půl hoďce, přišel konečně Luke s Danielem a Jamesem, tak jsme mohli začít. Já měla šílenej strach. Vešel do dveří, viděl mě a ztuhnul. Tohle pro něj asi nebudou ty nejlepší narozky. "Asi bych měla jít." Zašeptám Beauovi a snažím se otočit, jenže on mě drží pevně a ještě mě popostrčí dopředu. "Já... No... Všechno nejlepší." Zašeptám směrem k němu, když kluci raději odejdou. Nezdá se moc nadšenej, ale aspon neřve.
"Co tu děláš?" "Kdybych tak věděla... Ariana mě pozvala abych..." Ani mě nenechal domluvit. "Nemá tě co zvát k nám domu, pokud vím tak jí to tu nepatří." Jo, fajn. Takže to šlo rychle. "Máš pravdu, promiň... hezký narozeniny." Otočila jsem se, vzala jsem si bundu. "Tak jak jste... Sel! Kam jdeš?" Beau. Sakra proč mě nemůže nechat jít. "Domu. Užijte si oslavu jo?" Zaslechla jsem z jeho ust nadávku mířenou na Luka. Vzal mě za ruku a odstrčil mě ke schodům. "Nikam nejdeš. Pokud máš problém že tu je, tak máš smůlu. Selena je teď můj host a až si budeš pochutnávat na svým dortu, díky posílej na její adresu."
Odvedl mě nahoru a zabouchl za náma dveře. "Neměl jsi mu nic říkat. Jsou to jeho narozeniny. V prvním případě jsem tu hlavně neměla co dělat a on má pravdu. Máš teď bejt nahoře a oslavovat narozeniny bratrů, né být tu zavřený se mnou." Nemohla jsem to už dál držet. Pár slz ukáplo. Nesnášela jsem to, kéž bych Arianu nikdy neposlechla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama