The Original Problem II 13.díl

5. srpna 2014 v 23:05 | LinDee |  The Original Problem II



Pohled Eleny:
Seděla jsem v posteli a hledala rukou telefon. Od večera jsem se na něj nekoukala. A byly tam zprávy.
Elijah: Na všech těch fotkách vypadáš nádherně. Jako anděl.
Elijah: Napiš až se vrátíš v pořádku domu.
Elijah: Jsi v pořádku lásko? Nestalo se ti nic?
Elijah: Prosím napiš mi at o tebe nemusím mít strach.
Usmála jsem se nad tím. Vážně mě miluje. Tolik se o mě stará i když mě sto let neviděl. A ten který se mnou žil celou dobu se ani neozval. Ihned jsem Elijahovi odepsala.
Eleny: Jsem v pořádku doma. Užasně jsme se bavili. A taky tě miluju.
Napsala jsem i když on ni c takového ne. Jenže to z jeho psaní bylo poznat. Sundala jsem si tričko a kalhoty a zachumlala jsem se do peřin. Po vteřince mi přišla odpověd.
Elijah: Já miluju tebe. Dobře se vyspi.
Elena: Jen pokud se mi bude zdát o tobě. Dobrou noc.
Phled Rebeky:
Volala jsem Elijahovi abych zjistila proč tam vlastně jsou. Hledají Davinu, takže Nick má smůlu. Davina je v bezpečí a pomůže nám zachránit naši Elenku. Vlastně tam máme být už za půl hodiny a Elena pořád nikde. "Eleno!!! Eleno musíme ti jít vrátit pamět! Na co čekáš?!" Zavolala jsem a to už se objevila v Kolově náručí.
"Spí jako zabytá a pořád se usmívá. Tohle je internovaná realita. Zdá se jí o Elijahovi, takže je právě teď s ní vjejím snu. Víš že ji můžu probudit." Zasměje se Kol a já jen protočím očima. Myslíš tvejma špinavejma fuseklema? Jo, to by šlo." Zamračí se na mě a přejede Eleně dlaní přes víčka. Ta se ihned probere a zamračí se. "Jo, jo vím že si byla s Elijahou, ale ted je na řadě to vymlývání mozku. Tak se obleč a můžeme jít. Bonnie čeká v autě." Informuju jía ona jen unaveně kývne. Jen prosím, aby to nebolelo tolik jako to bolelo Marcela když ho čarodějka snažila nechat si vzpomenout.
Pohled Eleny:
Už tu jsme hodiny. Sakra asi čtyři. Jsem vyčerpaná nemám už ani sílu řvát. Nic. Nemůžu. Ležím na zemi a bezvýrazně koukám na Davinu, která pořád odříkává formuly. "Kdy už to skončí?" Ptala se s pláčem Bonnie která Davine pomáhala pro větší sílu kouzla. "Už jen chvilinku. Už se to odblokovává."
Viděla jsem to. Svůj první den od unešení.
"Prosím odveď mě zpátky. Prosím tě." Nick se jen strašidelně smál a nechl mě připoutanou k židli. "To se nestane. Právě jsem zlomil kletbu zlatíčko. Každý týden mi budeš dávat svou krev, abych stvořil hybridy. Navíc, budou díky tvé krvi schopni stvořit novou dvojnici. I když to bude hybrid, pořád bude jako ty. Takže ne nepustím tě." Fňukla jsem a když roztrhnul sáček a dovalila se ke mě ta dokonalá vůně, vycenila jsem tesáky.
"Tak tě prosím. Neubližuj jim. Nikomu z nich. Půjdu s tebou, ale nikomu z nich neublížíš. Pokud to uděláš přísahám že od tebe neodejdu." Znovu se zasmál, až jsem se přikrčila. "Mě takhle milovat nikdy nebudeš co?" "Nebudu tě milovat nijak. Pro mě existuje jen on." Ted je naštvaný, moc naštvaný. "To se ještě uvidí."
"Proč mě tak moc chceš?!"
"Protože vypadáš jako ona! Miloval jsem jí z celého srdce, neměla srdce ani pro mě ani pro Elijahu. Pak jsem miloval její dvojnici Katherine, ta se zamilovala do Elijahy, stejně jako ty.!!!" Zařval a tentokrát jsem se začala smát já. "Protože má city! Nikoho neunáší a miluje. Doopravdy miluje! Stejně jako já jeho!" Přiřítil se ke mě a zadíval se mi do očí. "Budeš mě milovat. Na Elijahu a celý život v Mistyc Falls zapomeneš. Na svého bratra, na rodiče, na kamarády. Na všechno. Budeš mě milovat, budeš dělat co já ti řeknu a nebudeš se snažit utéct."
Pomalu jsem kývla a dívala se na mého krásného muže.
"Eleno?" Slyšela jsem něčí hlas. Kdo to... "Bonnie. Bonnie Bennettová. Čarodějka, která chodila s mým bratrem Jeremym. Moje nejlepší kamarádka od školky, ta co mi v prváku vylila čokoládový mlíko na svetr za dvě stovky. Ta která mě nutila chodit do baru a opíjet se, když jsem měla špatnou náladu. Moje nejlepší kamarádka." Zamumlám a ona se svalí vedle mě. "Tolik jsi mi chyběla. Tak moc." Šeptá mi do ucha a já štěstím brečím.
Vzpoměla jsem si na všechno. Na Kola, Na Rebeku, Na toho vlkodlaka a... Na Elijahu. Když jsem všem řekla co všechno se tu dělo zavolala jsem Elijahovi. Ihned to zvednul. "Děje se něco?" "Musíš sem ihned přijet. Musím... musím tě vidět. Miluju tě lásko. Milulju tě. Miluju tě šíleně moc. Prosím buď tu co nejdřív. Vzpoměla jsem si. NA VŠECHNO! Musím tě mít u sebe." Chvíli jen těžce dýchal a jakoby vzlyknul.
"Za dvě hodiny jsem u tebe." Usmála jsem se a konečně jsem vydechla. "Už mě nikdy nesmíš spustit z očí." "To už se nestane lásko."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama