The Original Problem II 4.díl

5. srpna 2014 v 22:48 | LinDee |  The Original Problem II

Pohled Eleny:
Nemohla jsem spát, pořád jsem se převalovala. A vždy když jsem aspon na chvilku usnula, zdálo semi o té pohádce. Byla mi tak známá... Vymanila jsem se z Nickovi náruče, políbila jsem ho na tvář a vyběhla dolu ke krbu. Tak nějak jsem doufala že tam Elijah bude, ale mílila jsem se. Sedla jsem si na pohovku a dívala se do krbu, stejně jako setam díval on. Co asi udělal Daniel? A co Elena? Přijala tanec nebo ne? Povzdechla jsem si a opřela si hlavu o kolena.
"Eleno? Co tu děláš?" Otočila jsem se a naskytl se mi pohled na překvapeného Kola. "Ahoj Kole. Jen sedím, nemůžu usnout. Přisedneš si?" Kývnul a jen v trenkách si ke mě sednul. "Jakej je Nick? Teda... změnil se, nebo je to pořád takovej kretén?" Zsmála jsem se a plácla ho po rameni. "Nebud zlej, je to tvůj bratr." "Jo ten co nás zavřel do rakve a nechal nás tam hnít pár století." Cože? T oje pro mě novinka. "Tak zas takovej blbec není. Je vlastně moc hodný, ale..." "Co?" Nevím... neměla jsem to nikomu cizímu říkat. Ale Kol neni cizí ne? "Někdy z něj mám strach. A když se na mě naštve tak křičí. Nemám to ráda a ještě víc nesnáším když mě ovlivňuje. Je to tak potupné." Protočila jsem očima a pohodila kolem sebe rukama. "A ty nebereš sporýš?" Divil se. "Nemůžu." Zatnul ruce i zuby. "Ovlivniltě tak že? Nesmíš si vědomě vzít sporýš." "Dělá to kvůli mě. Má mě moc rád." Ironicky se zasmál. "Jasně, jakoby někdy udělal něco co nebylo dobré jen pro něj." Pokrčila jsem rameny a župan mi sklouznul z ramene dolů.
"Co to je Eleno?" Zeptal se a lehce se toho místa dotknul. "Já nevím. Dnes to tam ještě nebylo." Prohlížela jsem si to a vážně jsem neměla tušení odkud se to vzalo. "Eleno, bije tě někdy Klaus?" Mlčela jsem, neměla jsem tušení. Ne, určitě by to neudělal. Miluje mě. "Ne! Ne to on by mi to nikdy neudělal. Stejně to za chvíli zmizí, asi jsem se o něco praštila." Zavrčel a podbarvily se mu oči. "Kole, vážně to nic není." "Myslíš si že tě někdy Klaus uhodil?" "Ano." Pak jsem se otřásla. "Neovlivnuj mě!" Zavrčela jsem. "Eleno... Promin, ale musel jsem to vědět." Zvedla jsem se a odešla jsem do zahrady. Kol se za mnou radši nevypravil a já byla ráda. Sedla jsem si na stejné místo jako dnes v poledne s Elijahou a koukala na hvězdy. Pomalu jsem usnula a zase se mi to zdálo. Až na to že tentokrát jsem vyděla tváře. Byla tam jedna černoška vkrásných šatech. To musela být ta čarodějnice. A pak Kol. Viděla jsem Kola a Elijahu. Benedick vypadal jako Nicklaus. Nechápala jsem to, ale sen se naštěstí nepřerušil.
Pohled Elijahy:
"Kde je Elijaho!" Řval Nick, rozrazil dveře a já stihnul přitisknout Katharinu k sobě a přikrýt nás dekou. Vypadaly jsme jako milenci. "Kdo?" "Elena! Kde je?!" Cože? ona zmizela? "Nemám ponětí. Celej večer jsem byl tady s Kathrin." "A taky ve vaně, támhle u zdi..." Doplnila mě ospalá Kathrin a zase si položila hlavu na mou hrud. "Neřvy hned Nicku. Podíváme se po ní." Řekl Kol, který vykouknul a na mě mrknul. Takže věděl kde je. "Fajn. Jdu se podívat do knihovny, tam tráví spoustu času." "Fajn, takže já prohledám spodní patro, Elijah půjde do zahrady a tady mrcha Katherin by mohla do sklepa." Rozřadil nám Kol ukoly a já jen kývnul. Rychle jsem se oblíknul a yrazil do zahrady.
Jasně že tam byla. Opřená pomalu oddechovala a já se musel usmát. Pohladil jsem jí po tváři a ona se proudila. "Ahh. Páni. Já jsem tu usnula." Zívla a já se zasmál, byla tak roztomilá. "Celá se klepeš. Na." Sundal jsem si sako a přehodil jí ho přes ramena."Děkuju." Nenápadně si k němu přivoněla a vypadala překvapeně. "Proč jsi spala venku?" Ukázala mi at se posadím a já rád poslechnul. "Nemohla jsem spát. Cítila jsem se... divně. Můžeš mi prosím říct jak to pokračuje. Zešílím z toho, nemohla jsem vůbec usnout." Tak proto, zajímá jí to. Táhne jí to k tomu. "Přijme tu ruku nebo ne?" Zasmál jsem se a vzal jí za ní. "Ne. Daniel ho předběhne a jí se uleví. Protančí spolu pár písní a nemohou se nabažit. Ona je pro něj jako anděl, je krásná a čistá. Povím ti víc, ale ne tady. Jsi celá ledová a Nicklaus tě všude hledá." Odfrkla si a protočila očima. "Tak to je poprví. Že se vůbec někdy stará." Chtěla vstát, ale pak se podívala na naše dlaně a pootevřela usta. Byla okouzlena stejně tak jako já.
Ten malý dotek znamenal moc. Pro mě to byla naděje. Hladil jsem jí po článcích prstů a její dech se zrychloval. "Eleno!!!!!" Rychle ruku z té mé vytrhla a vstala. "Nicku, promiň. Já jsem se byla projít a usnula jsem." Byla vystrašená. "Víš že nemám rád když takhle zmizíš!" Vrčel a Elena se nenápadně krčila. Nepotřehnul to a nebo nechtěl. "Nicku, uklidni se. Vždyť jen usnula." "Ty se do toho neplet Elijaho a starej se o svou dvojničku!" Ona je moje!!!! "Tak se chovej jako gentleman a né jako hovado. Ubližuješ jí." Podotknul jsem s zatnutýma zubama a pohledem na její ruku, kde jí svíral. Povolil stisk, ale nepouštěl jí. Trhnul s ní něco jí zašeptal a odešel. Elena se otočila, sundala si sako z ramenou a podala mi ho. "Promin." Šeptla vzlykavě a běžela za bratrem. Měl jsem chuť ho zabít! Zničit! Učinit mu takovou bolest! Grrrr. Elena se ho bála, plakala kvůli němu. Ovlivnoval jí! Hajzl! Musím přijít na ten plán jak jí pomoct.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama