The Original Problem II Epilog

5. srpna 2014 v 23:06 | LinDee |  The Original Problem II


Pohled Eleny:
Po dvou hodinách tu doopravdy byl. Hned jak vešel do dveří, vlítla jsem mu do náruče a začala ho zuřivě líbat. Zase jsem cítila jeho obvyklou dokonalou vůni a jeho měkké telé rty. Jeho ruka se mi vpletla do vlasů a přenesl nás do jeho pokoje. NAŠEHO POKOJE. "Miluju tě. Miluju tě." Opakovala jsem pořád až mi tekly slzy. Na nic nečekal a všechny je slíbal. "Já tě miluju, šíleně moc. Už tě nikdy neopustím. Miluju tě. Miluju." Šeptal mezi polibky a hladil mě po celém těle. Nanic jsme nečekali a začali jsme se zbavovat všeho oblečení.
A naše milování, nikdy nebylo tak intensivní a zároven vášnivé.
Pohled Kola:
Musíme nějak zařídit aby jsme Nika chytili a Davina ho mohla ovlivnit. Jenže jak to udělat? "Co prostě počkat až příjde domů, můžu udělat kouzlo co ho udrží třeba v obýváku. Pak příjde Davina a udělá zbytek." Navrhla moje láska a já jí za to líbnul na čelo. "Moje malá čarodějka. To proto tě miluju miláčku." Zašeptal jsem a Becka si odfrkla.
"Nežárli sestřičko, taky někoho najdeš. Pokud bude slepý nebo duševně chorý." Zavrčela a já se začal smát. Miluju si z ní střílet. "Fajn. Nicklaus tu bude za hododinu, měli by jsme si pohnout. Co třeba dostat ty dva z pokoje? Jsou tam zavřený už hodiny." Navrhla Becka a já ji pokynul aby šla. Elijah jí měl vždycky nejradši.
Pohled Rebecky:
Šla jsem po schodech a těsně před tím než jsem zmáčkla kliku od jejich pokoje zastavil mě Elenin hlas. "Jestli nám sem zase vlezeš Becko... Už nikdy s tebou nepůjdu nakupovat!" Pohrozila mi a já se zasmála. "Máš třicet vteřin na to se zakrýt! To je i pro tebe bratře! Jste tam zavření už přes osm hodin. Musíme se připravit..." Otevřela jsem a našla je v něžném obětí a jakoby ani jednomu na ničem jiném nezáleželo.
Povzdechla jsem si a usmála se. "Vím že jsi souhlasila s tím že ho Davina ovlivní, ale měla by sis rozmyslet jak. Co všechno mu řekne. Tak se oblečte pokud možno to ze sebe aspon dvě hodiny nestrhejte. Čekáme na vás dole." Byly tak roztomilý a jak se Elijah nekoukal na nic než na ní. Jak jí hladil po rukou a zádech.. Hmmm. Taky bych chtěla nějaký románek... Dlouhodobí. "Myslím to vážně panstvo! Padejte dolů! Pokud tu nebudete do deseti minut, příjdu na vás!" Pohrozila jsem se smíchem aseběhla jsme dolů.
Bonnie už provedla ono kouzlo a dokonce tu byla už i Davina. Seděla na pultě a smála se Kolovým vtipům. Bylo zřejmé že Bonnie žárlila, ale stejně nic neříkala. Jenže pokud toho hned ted nenechá, tak se večer pohádají. Přihnala jsem se k bratrovi a zašeptala mu do ucha. "Pokud ihned nepůjdeš uklidnit svou přítelkyni, myslím že omylem žárlivostí zapálí záclony. Davinu nech na mě jo?" Překvapeně se na mě podíval a pak na Bnnie. Musel si všimnout jak je napružená a smutná. Ani se na Davinu nepodíval a přetulil se ze zadu ke své čarodějničce.
"Ahoj lásko. Co kdyby jsme si večer udělali takový náš večer? Večeře, proházka, vana... postel." Navrhnul a přitom jí začal líbat po krku. Takže Bonnie neměla žádnou šanci. "Už se moc těším." Usmála se a líbla ho na bradu.
Pohled Eleny:
Klaus byl chycený v obýváku a byl šíleně našvaný. Bouchal do stěny a zuřil. "Jak jsi... jak to že jsi přišla o to ovlivnění?!" Ptal se. "Davina." Zašeptala jsem a dusilav sobě vzlyky. Mučilo mě, ho takhle vidět. Mučilo mě ho nechat se trápit. Nechci to tak. Davina višla zpoza rohu a mile se usmála. "Ahoj Niku, dlouho jsme se neviděli že?" Zavrčel a já je zastavila. "Chystáte se mě zabít?" Zeptal se a mě poklesla kolena i hlas. "Ne! Jak tě to napadlo? Víš že to bych ti nikdy neudělala. Jen tě ovlivní. Nebudeš se už nikdy snažit zabít svoje sourozence, ani je neošleš do rakve. Stejně tak i Bonnie a Katherin." Dostanu ze sebe a polknu vzlyk.
"A už se mě nikdy nepokusíš ovlivnit nebo dostat od Elijahy." Vypadal zničeně. Nesmí zůstat sám. "A najdeš si někoho, koho budeš doopravdy milovat a ona bude milovat tebe." Dodala jsem a všichni se na mě podívali jako na blázna. "Proč bys to pro mě dělala?" Zeptal se posměšně, ale věděla jsem jak byl překvapený a vnitřně vděčný. Za celou tu dobu co jsem s tebou byla, ses ke mě choval dobře. Staral si se o mě, chránil si mě. Jistě že pro mě něco znamenáš. Taky tě nějakým způsobem miluju. Jen ne tak, jak sis přál. A proto chci abys někoho takového našel. A byla bych ti vážně vděčná, kdyby si na mě nezapoměl... Já..." O tomhle jsem nikomu neřekla.
"Byla bych ráda, kdyby jsme byly přátelé, kdyby jsme se vídali..." Všichni mlčeli, když jsem se pokradmu podívala na Elijaha, usmíval se. "Ty ses asi zbláznila Eleno." Zasmál se a kroutil hlavou. "Vždyť už mi nemůžeš věřit." Zakroutila jsem hlavou a šla jsem k němu. Pokud bych došla až k němu, uvěznilo by mě to s ním. "Ukážu ti že ti věřím a ty mi ukážeš jestli si to zasloužíš jo? Půjdu teď za tebou, budeš mít možnost mě zabít, jakkoliv budeš chtít." Udělala jsem krok ,ale Elijahova ruka mě zastavila. "Eleno..." "Věř mi lásko. Věř jemu, já mu věřím. Vím co si prožil, znám jeho tajemství. Neublíží mi." Řekla jsem neochvějně a on mě pomalu pouštěl.
Dostala jsem se až za bariéru a koukala na vyjeveného Nika. Nic neudělal, nehýbal se, když v tu ránu mě objímal a tisknul si mě k sobě. Prudce jsem vydechla a hladila jsem ho po zádech. "Věřím ti. Věřím ti lásko." Zašeptala jsem mu do ucha a on mě políbil ně čelo. Pak se na mě podíval a zhluboka se nadechnul. "Mám v sobě sporýš." Usmála jsem se a pohladila ho po tváři. "To nebude problém. Davina to zvládne." Kývnul, pustil mě, ale mou ruku ne. Došel až ke kraji bariery a koukal se přímo na Elijahu.
"Je tvoje bratře. Chraň ji a važ si jí, jasný?" Elijah s usměvem kývnul. "Je tvoje záchrana, víš to žejo?" Zeptal se ho a Nick jen kývnul. "Budu tě držet, kamaráde." Zašeptala jsem se slzama v očích. A pak Davina začala. Po chvilince bylo po všem a bariera povolila. Elijah si mě k sobě přitulil a vzal Becku za ruku. Ta chytla Kola, on Bonnie a ta chytila Klause, který držel mě. "Vždy a navždy." Zašeptal Elijah a pohled mu utkvěl na jeho bratru. "Vždy a navždy rodino... budete to se mnou mít složitý." Zašeptal a ozval se Kol. "Rozhodně lehčí než kdyby ses nás pokoušel zabít." Beka ho praštila po hlavě a všichni jsme se začali smát. A já jsem skončila přesně jak jsem začala. Mezi dvěma bratry... A když je řeč o bratrech... "Ihned mi někdo dejte číslo na Jeremyho!"
THE END
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama