Get a lot. Lose much more. 1.díl

16. září 2014 v 16:47 | LinDee |  Get a lot, Lose much more

Alex:
"Nan! To se opravdu musíme tak rvát do předu?" Drali jsme se davem s neudaným směrem. "Jo. Čím dřív tam budeme, tím lepší budeme mít místa a líp je uvidíme." Oh ano. Řekla jsem, že je moje kamarádka posedlá skupinou the Janoskians? Je to skupina, která dělá vtipná videa, a parádně zpívají. Já upřímně znám jen ty písničky. Nikdy jsem nebyla na komediální scénky na youtube, ale zdá se, že každá jiná holka ano. Bylo jich tu snad pět set. Všechny ječely a cpaly se dopředu. Nan k těm holkám patřila taky. A o to horší bylo to tu vydržet.

"Pohni Alex! Už to bude začínat." Vsunuli jsme se na volné sedadla. Nan si nebrala okolky a krutě odstrkávala ostatní holky. "Jsi jako šílená. Jsou to jenom kluci. Možná pěkně namyšlení a tupí." Její výraz značil zděšení. Pokaždé když jsem řekla takovou věc, bála jsem se, že mě zabije. "Jak se opovažuješ?! Ti kluci jsou tak užasni! Hlavně Beau a James. Jsou tak sladcí!" Jo, ale to vůbec neodpověděla na mou otázku. Nikdo kdo je nezná, neví, jestli to nejsou hloupí namyšlenci. "Jasně Nan."

Nechala jsem jí v tom. Nakonec se ztlumily světla a dav začal šílet ještě víc. "Ahooooj Melbourne! Chceme vás slyšet!" Bože. Myslím, že jsem právě přišla o sluch. Ten jekot byl k nevydržení. "My jsme The Janoskians!!!!!! Konečně ve svém rodném městě!" Wow. Rodné město? Prosím neříkejte, že tu žijí. Přestěhovala jsem se teprve před měsícem, to by mi někdo řekl ne?

"Nan, oni tady žijí?" Natěšeně se na mě podívala. "To je super co? Můžeme je kdekoliv potkat!" Pochybovala jsem o tom, že vůbec vystrčí hlavu z domu. Pokud jsou tyhle fanynky všude, lituju je. Ale musím uznat, že ta show byla úžasná. Už dlouho jsem se tak nezasmála. Navíc, slyšet je zpívat na živo, bylo opravdu nezapomenutelný.


"A teď je čas, vybrat pár šťastlivců, kteří se s námi setkají. Jako všude bude váš čas s námi časově omezen deseti minutami. Právě teď mezi vámi chodí naše gorily, vybírají namátkově pár dívek, které za námi přivedou na podium." Nan se přímo modlila k Bohu a to je ateistka! Ruce měla sepnuté, oči se jí rozšiřovali, jak koukala za mě. Když jsem se otočila, pochopila jsem. Někdo mířil směrem k nám. Ach, jak moc bych jí to přála.

"Vy. Vy v tom bílém tričku." Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nikdo takový tu nebyl. "Oh ano vy. Vyhrála jste setkání s Janoskians." Oh. Můj. Bože. Nan mě zabije, to ona by tam měla jít. "Já… to ona by měla jít." Poukázala jsem na Nan, která skoro brečela. "Ne, buď vy, nebo vyberu úplně někoho jiného." Podívala jsem se na Nan a čekala na její instrukce. "Padej! Pokud mi nepřineseš autogram a nevyfotíš se s nimi, zabiju tě!"

Ten muž z ochranky mě vytáhnul skrz dav až k podiu. "Chovejte se slušně, jinak vás budeme nuceni vyhodit." Jeho oznámení bylo k ničemu. Neměla jsem potřebu ječet nebo brečet štěstím. "Jistě. Vypadám, že chci šílet?" Podívala jsem se na jeho jmenovku. "Bobe?" Dodala jsem. Myslela jsem, že jsem to přehnala, ale on se jen zasmál a mrknul na mě. "Vyřiďte klukům, že by mě měli posílat častěji. Pak se ukáže, jestli jste byla jen šťastná náhoda, že jsem vybral vás, nebo jsem prostě šťastlivec. Budeš se jim líbit."

Oh, to mě asi mělo povzbudit a konečně vylézt. "Hm. Nevím, jestli mi jde přesně o tohle. Ale fajn, kvůli vám se budu snažit. Mějte se Bobe." Zamávala jsem mu a vylezla nahoru. Byl velmi sympatický černoch, asi tak čtyřicátník. Nic méně, jsem ráda, že si myslel, že jsem šťastná karta.

"A tady už máme naší poslední dívku. Jsme moc ráda, že jste přišli. Doufáme, že se brzo uvidíme!" Jamesův hlas, se rozezněl po celé hale. "Mějte se Melbourne!" Světla pomalu zhasínala, když nás začali tlačit k východu. "Půjdeme do zákulisí." Když jsme se tam dostali, kluci už tam nebyli. Jedna z fanynek se zeptala. "Kde jsou? Musím je vidět!" Páni, vypadala, že dostane panický záchvat. "Uklidněte se prosím. Nebo vás budeme muset vyprovodit ven." Otočila jsem se za tím hlasem. Byl to Bob. Stál těsně za mnou a usmíval se. "Ahoj Bobe." Prohlídl si mě, zakroutil hlavou. "Díky Bohu, že jsem nevybral jí. Zcvoknul bych se."

Jeho šepot zjevně nebyl tak tichý, jak si myslel. Ta dívka ho slyšela. "Jestli si myslíte, že mi zkazíte mou chvíli s nima tak se pletete. Nic mě teď nerozhodí." Nadutě se otočila, jak pohodila vlasy. Nemohla jsem se nesmát. "Oh Bobe, máte takový štěstí, že jste vybral mě!" Souhlasila jsem.

Dívky za nima odcházely postupně společně s tím, kdo je vybral. Ostatní čekaly venku, ostře sledováni, aby nikde neslídili. Každá holka tam byla deset minut a vracela se naprosto nadšená. Nakonec jsem nahoře čekala jen já s Bobem. "Čím to je, že po nich tak nešílíš? Nejsou pro tebe dost sladcí a sexy?" Jeho otázka mě nezasáhla. Jistě že ho to zajímalo. "To ani ne. Viděl jsi je někdy? Jsou sexy jako peklo! Akorát je neznám. Jak mám šílet po někom, o kom nevím víc než to, že má super hlas a že je vtipný?"

"Víš, máš pravdu. Moc holek to nechápe. Tahle práce je někdy stresující. Víš, kolik holek se je snaží políbit, proskočit davem i námi, aby se k nim dostaly? Jsou šílený! Pamatuju si, že v New Orleans jedna vtrhla na podium a skočila Lukovi na záda. Nechtěla se ho pustit. Museli jsme ji odtáhnout násilím." Wow, tahle práce musí stát za to.

"Tak poslední!" Zahlásila žena v černém kostýmku. "Užij si to! Prosím tě, setni jim trochu hřebínek. Nechci, aby jim vyrostlo ego!" Slíbila jsem mu to. Tohle pro mě nebude tak těžký.

Dodatek: Moc doufám že se vám to líbilo a že zanechte komentář. Děkuju LinDee :*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Komentáře

1 Mishel Mishel | 16. září 2014 v 20:17 | Reagovat

Skvely :) vypada to suprove :)

2 Janča Janča | 16. září 2014 v 21:18 | Reagovat

Bezvadný! :-D Jsem na tom asi jako Alex. Znám pár jejich písniček a jedno video, jinak nic... Jsem zvědavá na jejich setkání, snad jim ukáže, že z nich nejsou úplně všichni na větvi :D

3 Enda Enda | 17. září 2014 v 13:59 | Reagovat

:-)

4 Wer Wer | E-mail | Web | 17. září 2014 v 20:03 | Reagovat

Určite to je skvelé ako vždy. Prečítala som si prvých pár riadkov, ale potom som si uvedomila, že je to vlastne poviedka o kapele The Janoskians (ani neviem či som to dobre napísala). A cez to sa ja neprenesiem :D Ale ten úvod bol skvelý. Celkovo sa mi páči ako si to vymyslela a spojila v deji takto tie postavy. Krásny nápad, ako vždy.

5 Isabell Isabell | 19. září 2014 v 13:44 | Reagovat

je to dokonálý.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama