Acting Normal 3.díl

29. prosince 2014 v 23:04 | LinDee |  Acting Normal

Bobby:
Na obědě jsem seděl na svym obvyklym místě společně se svojí partou. Pravda, všichni to byli debilové s kterýma není radno si zahrávat, jenže já k nim patřil. "Hej! Bobby!" Otočil jsem se za pištivým hláskem o dva roky mladší holky. Myslím, že se jmenovala Henrika, nebo Hedvika. Prostě nějaký debilní jméno. Jenže byla sexy. Bože! Klidně bych ji ohnul přes stůl a zabořil do ní koule hodně hluboko!
"Čau kočko. Jak je?" Usmála se a přejela prstem po mém hrudníku. "Mám se perfektně. Hmmm. A ty?" Nemohl jsem pořádně myslet, když si olízla rty. "Já? Právě teď? Dost nažhaveně." Zasmála se tim pištivým hláskem a pohodila vlasy. "Kéž by byla Layla trochu víc jako ty." Její ton zněl pohrdavě a vážně hnusně. Odtáhnul jsem se a pevně jsem se jí podíval do očí.
"A to má znamenat co?"
"Takže ty to nevíš." To rozhodně nebyla otázka. Spíš nadšená odpověd. "O čem bych měl vědět." Zakroutila hlavou a skousla sy ret. "To vůbec není důležitý. Důležitý je, co uděláme a kdy TO uděláme." Och, jednoznačná odpověd po týhle konerzaci. "Spíš v to nedoufej kočko. Ted mi řekni, co si myslela tím co jsi řekla."
"Bože nic. Layla je jen jeden velkej outsider, kterrej to nemá v hlavě v pořádku. Naštěstí tu je pár lidí, kteří se jí to nebojej říct."
"O čem to kurva mluvíš?!" Začínal jsem bejt pěkně nasranej. Kurevsky dost. "Na to ti já odpověd dávat nebudu krasavče. Já jsem s ní takhle spokojená." Jasně, tohle ale vůbec nedává smysl. Nechápu ani jedno blbý slovo, který tahle nána vydere z pusy. "Myslím, že už pudu. Po obědě vám končí vyučování že jo?" Potřeboval jsem vědět, jestli Laylu stihnu. "Ano se nepokoušej, odešla před obědem." Do prdele.

Běžel jsem po škole domu rychlostí blesku. Vyrazil jsem dveře domu a běžel do jejího pokoje. Potřeboval jsem vědět o co jde. A pokud to je to co si myslím, myslím že bude do zítra o pár zmrdů míň.
"Laylo!!!!" Nic, žádná odpověď. Vešel jsem do jejího pokoje, ale nikdo tam nebyl. Za to jí přišla zpráva. A další. A další. Sakra. Jsem zasranej brácha, že lezu segře do mobilu, ale zvědavost a strach mě ovládly. Odemknul jsem obrazovku a rozkliknul zprávu od neznámého čísla.

Nechápu jak se sebou vůbec můžeš žít.

Bože. Bejt já tebou, tak si už dávno přežežu žíly a chcípnu si, aby na mě ostatní lidi nemuseli čumět.

Loser.

Tak co dělá bráška? Špehuješ ho nahýho když spí?

Jsi k smíchu, ani tvůj vlastní otec tě nechtěl. Kdo si myslíš, že tě bude chtít?

A tak to jen pokračovalo. Sakra! Do kundy! Do píče!!! Jak sjem si toho nemohl nevšimnout?! Copak jsem uplně blbej?! Ne, jen zahleděnej do sebe!
Pár dalších zpráv bylo o radách aby se zabila. Dostal jsem neuvěřitelnej strach. Začal jsem řvát její jméno a prohledal každý pokoj v domě. Nikdy nebyla. Kurva! "Laylo! Laylo prosím!!!" Probíhal jsem všemi pokoji, prohledal koupelny, kouknul jsem se dokonce i do garáže. Nevěděl jsem co mám dělat. Připravil jsem si telefon s číslem 911, kdybych si myslel, že jde o nejhorší. Krev mi vřela. Plíce se mi plnily kyslíkem, který jsem nemohl vstřebat a po tvářích mi tekly slzy zoufalství, který jsem už nemohl skrývat. Měl jsem strach!
Co když poslechla nějakou podělanou radu od těch zmrdů co jí to dělají? Co když si vzala život?! Nenáviděl bych se do konce mýho života. Zabil bych každýho, kdo se na ni jen špatně podíval.
"Laylo!" Otevřel jsem dveře na verandu a našel jsem jí dřímat na lavičce. Moje srdce si konečně oddechlo a plíce se volně nadechly. Běžel jsem k ní a vmáčknul jsem si jí do náruče. "Coje?!" Přimášknul jsem si jí ještě víc a začal jsem jí pusinkovat čelo. "Bože, tohle mi už nikdy nedělej." Objala mě, ale nechápala o co šlo.
"Jsi v pořádku? Stalo se něco?" Ptala se zmateně. "Všechno. Proč jsi mi nic neřekla?" Konečně zvedla obličej a já viděl roztržený ret a rýsující se monokl. Držel jsem jí za tváře a můj stisk zubu se ještě zesílil. Ti parchanti za to zaplatí. "Kdo ti to udělal?"
"Nikdo. Spadla jsem při tělocviku, když jsme skákaly přes kozu." Do prdele! Ani do očí mi neřekne pravdu! "Vím o těch zprávách. Vím že tě šikanují a ty mi ihned řekneš jakej zmrd ti to udělal. Laylo." Pohladila mě po tváři a s usmevem se jí skutálila slza z oka. "Jsem v pořádku Bobby. Nic to není."
"Tohle kurva neříkej! Nějaký parchanti ubližují mojí holčičce! Nikoho nenechám aby ti něco dělal, rozumíš? Proč jsi mi to neřekla?"
" Protože ty děláš to samí. Lepíš hloupí malovátka holky, která nemá velikost dvě a zesměšnuješ jí. Včem je Gabriel jiná než já? Taky jí nadáváte, taky si z ní děláte srandu, u ní to jen nezašlo tak daleko, protože má kamarádky. Víš koho mám já? Jednoho kamaráda z chattu, kterýho jsem nikdy neviděla. Pro všechny jsem jenom přítěž. Dělají si ze mě legraci. Nadávají mi a ted? Ted mě zbili na dívčím záchodě a kdokoliv kdo prošel kolem dělal že nic nevidí! Nechali mě rozpláclou na podlaze a těm krávám nic neřekly! Ony zůstaly sticha a koukali se jak mě dobíjí!!! Všimnul sis, že se se mnou něco děje, ale nechal si to být! Nic jsi neudělal, nikdy ses nezeptal! A věděl si, že Gabriel je tlustá protože je nemocná? Věděl si, že má jen čtyři roky života?" Kurva. Kurva. Kurva!
Měla pravdu. Ve všem měla zkurvenou pravdu. "Mrzí mě to Laylo. Moc mě to mrzí holčičko. Měl jsem se zeptat. Měl jsem s tím něco udělat. Byl jsem blbec. Ale slibuju, že teď s tím něco udělám. Půjdeme do školy a ohlásíme to ředitelce. Prosím zlato, musíš mi říct, kdo ti to udělal."
"Ta na kterou ses dneska lepil. Možná by si měl vědět, že to všechno bylo nahraný, aby mi mohla poslat fotku, jak se můj vlastní bratr bratříčkuje s mým nepřítelem...... Nezlobím se na tebe Bobby. Jsi nejlepší brácha jakýho jsem si mohla přát. Opravdu."
Myslela to vážně, ale já se podělaně nenáviděl. "Vynahradím ti to. Slibuju." Objal jsem jí a doufal, že to tím dokážu všechno vzít pryč. Aby byla v pořádku.
Jenže nebylo...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který seriál je lepší?

TVD 45.6% (47)
TO 36.9% (38)
The 100 9.7% (10)
Supernatural 7.8% (8)

Komentáře

1 Wer Wer | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 13:22 | Reagovat

Skvelá časť. Nemyslím, že sa hneď začne niečo meniť, keď už o tom Bobby vie, ale myslím, že postupne... mohlo by sa to začať otáčať k lepšiemu.

2 Juliette Juliette | Web | 30. prosince 2014 v 21:37 | Reagovat

Super, konečně se Bobbymu rozsvítilo. Jsem zvědavá, co s tím ve škole udělá. :)

3 Janča Janča | 30. prosince 2014 v 21:44 | Reagovat

Ani nevíš, jak jsem ráda, že to Bobbymu došlo. Sand se s tím opravdu začne něco dělat a pomalu se Layle i Gabriel změní život k lepšímu! :-)

4 bara bara | 31. prosince 2014 v 13:36 | Reagovat

super povidka uz se tesim na dalsi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama