Tolerance 28.díl

24. prosince 2014 v 11:48 | LinDee |  Tolerance


Charlie:
Seděla jsem na stoličce a dodělávala jsem úkol na angličtinu. Podělaná slohovka. Cokoliv na co myslím se mi stejně převine do myšlení na Nicka. Podělaná láska!
"Ahm Charlotto." Naskočila mi husí kůže, když jsem se pomalu otáčela. "Chtěla bych se ti omluvit." Jo, tak čekám. Neřekla jsem ani slovo. Zdálo se, že na to ale čekala. "Já vám to rozmlouvat nebudu, pokud na to čekáte." Usmála se a náhle se to zdálo lepší. Nebyl to nenávistný pohled. Jen né až moc přátelský.
"Jsi rázná. Líbíš se mi, jen nechci aby se Nick uvázal k někomu, kdo si ho neváží." Nadechla jsem se, abych jí něco řekla, ale zastavila mě. "Pššt. Vím že ho miluješ a že on miluje tebe. Ještě nikdy na mě nebyl tolik naštvaný. Ani když jsem mu prodala auto. Mohl zešílet, abych zjistil co jsem ti řekla. Vím jak to mezi vámi je. Proto se omlouvám, že jsem tě nazvala courou a říkala ty ostatní věci. Dokud se budeš chovat vhodně a nebudeš pro Nicky přítěží, tak tě budu akceptovat. Ale stále tu jsem kvůli jedné věci. Zjistit jak na tom jsi. Tvůj Postraumatický stres." No super. Tahle omluva stála za všechny prachy! Alespon něco.

"Samozřejmně. Tak zkoumejte." Zavřela jsem učebnici a natočila jsem se směrem k ní. Normálně bych vyváděla a snažila se před tím uprchnout, ale za to, co všechno pro mě Nick udělal, jsem mu to dlužila. "Jak dlouho tě otec bil?"
"Od mých osmi let."
"Pokusil se někdy o sexuální kontakt? Nutil tě do něčeho?"
"Ne. To nikdy, jen ... jen tentokrát. Byl opilý, nemohl za to." Aale to neznamená, že ho stále nenávidím. Parchanta. "Soucítíš s ním. Proč?"
"Je to můj otec. Je jediná rodina, která mi zbyla. Nemůžu ho poslat do vězení. Kdybych se pokusila ho dát do léčebny, mohl by se odhlásit. Nic s tím nezmůžu, ale nepošlu svou jedinou rodinu do vězení." Nechápala mě. Kroutila hlavou a bylo vidět, jak si v hlavě zapisuje poznámky. "Jsi fixovaná na rodinu a lásku. Viděla jsem to když jsi byla přímo přilepená na Nickovi. Stačilo ti cítit jeho blízkost a hlas. Pak jsi byla v pořádku."
ůSamozřejmně. Vím že se mi s ním nic nestane. Chrání mě." Zakroutila hlavou a přehodila nohu přes nohu. "Nemyslím si, že je to jen kvůli tomu. On je ten kdo ti ukazuje lásku. Nikdo jiný to předtím nedělal že? Od mala jsi byla bitá, tvoje matka s tebou nebyla." Pomalu ale nerozhodně jsem kývala hlavou. Nechápala jsem kam tím míří.
"O čem se ti zdá? Ty noční můry."
"O večeru, kdy Paul dostal mamku do... jejího psychického stavu. Taky o tom posledním dni. Co to všechno značí?" Skousla si ret, pomalu počítala ale nevěděla jsem proč. Pak jen pozvedla obočí a rychle vstala z židle. Otevřela si tašku a vyndala malé papírky. Něco tam naškrábala a podala mi ho. "Kup si prášky a spaní a před tím než usneš mysli jen na věci, které tě dělají šťastnou. Mysli na svou maminku." Zatvářila se jako by se jí chtělo zvracet a dodala:" A na Nicka. Když na ně mudeš myslet a budeš na nich fixovaná, tvoje sny se začnou měnit. Zezačátku můžou jen změnit sen o minimum, ale později se to začne rozšiřovat. Tvoje sny budou normální jako kohokoliv jiného. Máš jen hodně malý náznak postraumatického stresu. Jez pravidelně a pij tři litry vody denně. Pomůže to tvému žaludku. To je vše."
Zvedla se a začala se balit.
"Ahm... Děkuju paní Weberová." Bez náznaku zájmu se na mě podívala a mávla rukou, že je to v pořádku. "Řekni Nickovi, že jsem musela jet. Naléhavé jednání." Jistě. Takže manikůra.
"Myslím, že by jste mu to měla říct sama. Ocenil by to. Možná to nedá znát, ale ocení to." Nevím proč jsem jí chtěla pomoc. Asi jsem doopravdy svatá. "A já myslím, že tvůj profesor by ocenil, kdyby ses vrátila ke studiu. Nashledanou Charlotto." Odkráčela z kuchyně, z baráku i z Nickova života. Zase.


Nick:
Nedivil jsem se, že je matka zase pryč, ale byl jsem rád, že Charlie pomohla. Byl to už tři měsíce a ona byla naprosto v pořádku. Smála se, brečela u romantických slátanin, na který už jsem se odmítal koukat a jedla se stejným apetitem jako dřív.
A k tomu apetitu? Šukali jsme jako králíci!

"Oh Bože!" Stínala mi do ucha. Byl jsem v ní hluboko. Tuhle polohu jsme ještě předtím nikdy nedělali. Klečela na čtyřech a vrážel jsem jí ho tam ze zadu. Kurva! Miloval jsem, jak na mě reagovala!
"Tak úzká...." Drtil jsem přes rty, když jsem si hrál s jejíma prsama. Miluju její prsa! Jsou tak kulatý a měkký. Věděl jsem, že za chvíli bude. Začala se třást a svírat mě pevněji. Kurva! Kurva! Její vzdechy jsou pro mě jako afrodisiakum. Někdy se divim, jakto že nejsem nonstop tvrdej. Fajn, většinu času co s ní jsem, tak bývám. "Jen se udělej miláčku. Chci tě cítit všude na sobě. Jsi tak zasraně úzká a ještě mě tiskneš!" Začal jsem přirážet rychleji a silněji. Našel jsem ten bod. Do deseti sekund se udělala.
Její táhlý sten a poslední přísuny ke mě a svalil jsem se na ní. Párkrát jsem se nadechnul a přitáhnul jsem si jí do náručí. "Zasraný nebe. Moje. Nebe." Začal jsem jí slíbávat kapky potu z čela a nebyl jsem schopný z ní dát ruce pryč.
"Musíme vstát." Zatulil jsem se jí tváři do krku a lízal jí, aby se mi znovu podvolila. Mohl bych to dělat pořád. "Ještě ne." Přemlouval jsem jí a rukou jsem sjel mezi její nohy. Pořád byla vlhká. Vždy připravená. "Nicku! Všichni na nás budou čekat. Je to naše maturantská párty. Po prázdninách nás čeká vysoká. Musíme si užít našich spolužáků." Stejně jí to ale nedalo a musela zavzdychat, když jsem do ná proklouznul jedním prstem. "Já si radši budu užívat tebe. No tak, jeden orgasmus."
Zasmála se v polovině dalšícho vzdechu a nastavila mi krk lépe, abych ji znovu mohl líbat. Přesně tak, miláčku. Nech mě tě udělat. "Když povolím jeden, příjde dalších pět." Lehce jsem jí kousnul do ucha a vydal tichý smích. Rozechvěla se pode mnou jako osika. " Šest. A třikrát z toho, tě udělám pusou. Jednou prstama. A ty dva poslední máš nejradši viď?" Vlezl jsem si na ní a otřel jsem se penisem o její rozechvělý místečko.
"Jen jeden." Zašeptala celá roztoužená. "Tři." Hádal jsem se. Bože! Jak moc jsem jí chtěl!!! "Dva." Dobře, na víc to neusmlouvám. Beru co mi dává. "Tak to seru na prsty. Chci tě ochutnat miláčku." Sunul jsem se na ní níž a roztáhnul jsem jí nohy do praku. Hned jak jsem se jí lehce dotknul věděl jsem to jasně. Nikdy nebude nikdo jinej než ona. Moje Nebe. Já tu dívku totiž néjen toletuju, já jí miluju.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Komentáře

1 kumibo kumibo | 24. prosince 2014 v 14:59 | Reagovat

WoWw :-) krása moc se těším na další kapitolu :-) doufám že ji požádá o ruku :-)

2 Wer Wer | Web | 24. prosince 2014 v 22:23 | Reagovat

Všetko sa dostáva do poriadku... bojím sa, že o chvíľu bude koniec :D Že mi to neurobíš? Že Tolerance nikdy neskončí?

3 Janča Janča | 25. prosince 2014 v 22:42 | Reagovat

Nádherný... Jako vždycky :-D Všechno vypadá idylicky, jako takový krásný romantický příběh s erotickým podtónem. :D Ale myslím, že to tak moc dlouho nezůstane. Odjedou na vysokou a tam je spousta věcí, co se mohou stát! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama