Tolerance - Epilog

28. prosince 2014 v 19:48 | LinDee |  Tolerance
Pro Wer! :*
Vím, že tě mrzí, že povídka končí a že jsi komentovala každou kapitolku. Moc ráda bych ti věnovala Epilog. Snad se ti bude líbit a budeš se těšit na druhej díl B. is for Bitch, který bude o Biance a jejím životě a lásce na vejšce! :))



Charlie:
Párty byla naprosto dokonalá. Opila jsem se jako hovado. Dobře, nebylo mi tak zle jako Biance, ale stálo to za to. "Tady je moje nejlepší kamarádka!!!!!" Volala a mávala na mě s rukama nad hlavou, jako by byla maják. Klopýtavě za mnou doběhla a pevně mě objala. Narazila do mě tak, že kdyby nebylo Nicka spadli by jsme na zem.
"Ahoj B. Jsi v pohodě?" Začala se smát a plácla mě po zadku. "Kurva že jsem v pohodě! Škola končí! Všichni tihle prcci vypadnout a na koleji na vejšce bude nový maso! Navíc jdeme na vejšu spolu! Ty moje nejlepšá kámoška a Nick! Vetřelec číslo jedna, kterej mi už zas tolik neleze na nervy!" Smála se a začala skákat do písničky. "Taky tě mám rád Bianco!" Zakřičel na ní, aby přehlušil hudbu. Nereagovala, jen nám šoupla panáky.
"Bež se bavit s klukama! Já si zatrsám s B." Šeptla jsem mu křikem do ucha. "Jestli kolem tebe uvidím jednoho frajera, tak ho zkopu. Rozumíme si?" Kývla jsem a přitáhla jsem si ho blíž. "Tak proč všem neukážeš, že jsem zadaná. Připomeň jim to pořádně, ať na to nezapomenout." Zasmál se a vzal mě za pas. "Ále slečno Charlotto, snažíte se mě převést abych vás políbil?"
"Ahmm. Přesně tak. Teda pokud nechceš abych začala škemrat." Objala jsem ho rukama kolem krku a tím jsem se přitáhla blíž. Jeho dech mě lehtal na rtech. Hmm. Milovala jsem ho. "Ty nikdy nemusíš škemrat. Dal bych ti cokoliv by sis přála miláčku. Jsi moje nebe." Nechal rty padnout na mé a udával velice něžný a pomalý ráz. Popadl mě za zadek, tisknoucí si mě blíž než se dalo a až jsem k němu byla skoro přirostlá, jemně mi olíznul rty jazykem, abych se mu podvolila.
Cítila jsem jak mi vlhnou kalhotky a jak moc jsem kvůli němu zase vzrušená. Objala jsem ho tedy jednou nohou kolem pasu, což bych dělat rozhodně neměla, jelikož jsem měla titěrný šaty. Přejel rukou po mém stehni, až se dostal ke kolení jamce a držel si mě u sebe ještě pevněji. Líbal mě náhle rychleji, drsněji a s větší nutností. Užívala jsem si to. Zasténala jsem mu do rtů a pak následovalo lehké kousnutí. Miloval tuhle hru.
Sjel mi rukou níž až se dostal k mému spodnímu prádlu a pevně mi zmáčknul zadek. Když zamručel v tichém uspokojivém tónu, pomalu mi pustil nohu, ale rty nikdy neopustil moje. Ještě chvilku mě ochutnával a až když mi dával malé polibky na rty se stáhnul uplně. "Měli jsme zůstat doma." Taky jsem si to myslela, ale kdybych něco jen naznačila, už by jsme seděli v taxíku a mířili do postele. "No tak. Tohle je párty. Běž se bavit s Bobem a já půjdu najít Biancu, která se při našem líbacím rodeu zase vypařila. Až uvidíš, že si sundavá vršek, přijd mi na pomoc." Vlepila jsem mu rychlou pusu a mísila jsem se mezi všechny ostatní žáky.

Párty byla užasná. Smály jsme se, tančili a vyprávěly historky. Dokonce jsem si opile prozpěvovala s holkama, které mě nesnášeli a nadávali mi do chudáků. Ted se mi zdály jako nejlepší kámošky. Budou mi chybět. Hrozně hrozně moc.
"Miláčku? Pojedeme už?" Páni. Ani jsem si neuvědomila, že jsme tu zůstali jen my dva a pět dalších lidí. Bianca už ležela doma, tuším že ve zvratkách.
"Kde si celou tu dobu byl? Myslela jsem, že jsem se ztratila. Teda ty. Teda tebe. Myslela jsem že jsem tebe ztratila!" Lehce se zasmál a vklouznul mi rukama kolem pasu. "Říkal jsem ti už, že jsi šíleně roztomilá, když jsi opilá?" Mávala jsem na něj rukou i když jsem sama nevěděla, co to gesto má znamenat.
"Ne ne ne ne ne. Já nejsem opilá. Možná trochu cmrndlá, nebo opilá, ale nejsem opilá. To teda ne." Chtěla jsem se ohnout pro kabelku, ale začala jsem ztrácet balanc. "Jen se mě drž ty Popelko, než stratíš střevíček. Podám ti to a pojedeme." Začal mě tahat dál, ale já se mu vytrhla. "Počkej! Musím se rozloučit s holkama!"
"S těmahle? Opravdu?" Kývla jsem a vběhla jim do náruče. "Jste opravdu opravdu super holky! Budete mi chybět!!!!" Pak jsme začali všechny opile plakat.
"Ty nám taky! Jsi hrozně super! Omlouváme se jak jsme se chovali§ Kdyby jsme věděli jak jsi cool, tak bysme se na tebe nikdy takhle nechovali. Byly by jsme kámošky! Jako teď!" Pevněji jsem je objala a kývala hlavou. "Nejlepší! Budete mi chybět!!! A napište mi někdy ať se sejdeme! Půjdeme spolu na čokoládový kafe!"
"Ale bez tuku!" Pravila jedna z nich. Čokoládový kafe bez tuku?Hnus, ale jak chce. "Jasně že jo!" Všem jsem vlepila velkou pusu a pak jsem se dezorientovaně rozběhla za Nickem. Smál se jako šílenec a kroutil hlavou. "Až se to zítra dozvíš, nebudeš mi věřit. Proto jsem udělal fotky!" Nechápala jsem o čem mluví. Jen jsem se na něj navěsila a líbala jsem ho na krku. Zvednul mě do náručí a nesl mě k východu. "Už jedem domu Princezno, pak se vyspinkáš."

Nevím jak dlouho jsme čekali na taxíka, ale celou tu dobu mě držel. Když jsme nasedli přitulila jsem se k němu ještě blíž. "Víš že tě miluju?"
"Vím miláčku a já miluju tebe." Zašeptal mi do ucha když mě hladil po zádech. "Ne, ale já to myslím vážně. Nikdy jsem nikoho nemilovala. Jenom tebe. Zmenil jsi můj svět a najednou je všechno v pořádku. Jenom se bojím dne, kdy už mě nebudeš chtít. Co bez tebe budu dělat? Nemám bez tebe nic. Všechno co mám je jenom moje láska k tobě." Nevěděla jsem,kde se to vzalo ale musela jsem mu to říct. Potřebovala jsem, aby pochopil.
"Ach miláčku. To se nikdy nestane. Nikdy tě neopustím. Na to tě moc miluju víš to? Hrozně moc tě miluju."
Když jsme vystoupily, chlápek co řídil se zasmál a pokynul hlavou ke mě. "Znáte jí vůbec? Nebo jste si ji našel někde v baru?" Kretén. "Znám. Tohle je holka, kterou přesně za čtyři roky požádám o ruku a donutím jí aby řeklo ano." Moje srdce se naplnilo radostí. Utáhla jsem svoje objetí a líbla ho na krk. "Ano." Nesl mě kousek a já se cítila jako doma. "Řekneš mi ano?"
"Za čtyři roky? Ano. Ano řeknu ano. Hahaha to zní vtipně. Ano, řeknu ano." Zakroutil hlavou a líbnul mě na čelo. "Ty si to vůbec nebudeš pamatovat."
"Budu! A když ne, alespon mě překvapíš. Mojí odpověd už znáš, tak bys to měl mít lehčí."

Po nějaké té chvilce jsem ležela nahá v posteli natisknutá na Nickovu hruď. "Co kdyby jsme spolu bydleli?"
"Co prosím? Já myslel, že máš bydlet s B." Pokrčila jsem rameny a přitiskla mu pusu na rameno. "Já vím, ale stejně bych spala pořád u tebe nebo ty u mě. Už bez tebe neusnu." Přetočil se nade mě a vytáhnul z podpolštáře telefon. Něco tam natukal a pak se usmál. "Zopakuj to."
"Co?"
"Že se mnou budeš na koleji bydlet." Protočila jsem očima a zasmála jsem se. "Budu s tebou na koleji bydlet, ale vymyslíš mi plán jak uprchnout před zabijačkou Biancou. Bude připravená m zabít." Vypnul nahrávání hlasu a začal mě zuřivě líbat. "Miluju tě miláčku."
"Miluju tě zlato."
"Doufám že se nenaštveš." Pohladila jsem ho po tváři, hlava se mi ještě trochu motala. "Už mám byt poblíž školy. Chtěl jsem tě přemluvit, aby ses se mnou sestěhovala. Nebo jsem doufal, že kdyžtak po nějakým čase změníš názor. Už je to naše, je to dokonce napsaný i na tebe." Chvíli jsem přemýšlela. Nevím jestli to bylo tím alkoholem v krvi, ale nějak mi to nedocházelo. "Počkej, počkej... A proč bych se měla vlastně zblobit?"
Zakroutil hlavou a zmocnil se mých rtů. "Nic lásko. Miluju tě."
"Já tebe." Uvelebila jsem se na jeho ruce a pevně jsem ho obímala. "Můžu mít ještě jednu otázku?"
"Ty nás dneska nenecháš spát co Charlie?" Štouchla jsem do něj loktem. "Jen jednu."
"Tak se ptej." Tulil se nosem k mému krku a jemně ho oždiboval polibky. "Když se nás profesorka ptala, co je to nejlepší co nás potkalo, co jsi odpověděl."
"Aaaa. Říkala, že ti to bude vrtat v hlavě." A taky že vrtalo. Už hodně dlouho, ale nakonec jsem na to vždy zapoměla. "Tak co to bylo? Kapela to nebyla. Ani fotbalový stipendium."
"Ty."
"Co já?"
"Byla jsi to ty. Od samýho začátku toho pitomýho projektu. Myslím, že jsem tě miloval hned jak si překročila práh mýho bytu v těch skándálně vysokejch podpatcích a nasupeným obličejem." Musela jsem se usmát nad tím, jak dávno se to zdálo. Bože. Jak bylo možný, že jsme se nenáviděli?
"Jo... Tolerance."
"Na Toleranci kašlu miláčku. Teď máme lásku." Naposledy mě políbil a pak už jsem se propadla do nekonečného snění. Měla jsem všechno co jsem kdy potřebovala.

THE END


Dodatek: Moc moc děkuju všem kteří to četli, komentovali a hodnotili. Moc děkuju! :) Tuhle povídku jsem vážně milovala a samotný mi byo líto ji ukončit, jenže kdybych ještě něco přidala, ztratila by na zajímavosti a stala by se nudnou. Tak doufám, že jste s ní byli spokojení. Tahle kapitola ( i když je věnovaná Wer) patří všem, kdo si ji šetli s chutí a s radostí. Moc vám všem děkuju. LinDee :*
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kterou povídku máte nejraději?

Tolerance 25% (35)
Acting Normal 5% (7)
Chasing Christmas 34.3% (48)
Love for Summer 17.1% (24)
B. is for Bitch! 18.6% (26)

Komentáře

1 Petra Petra | Web | 28. prosince 2014 v 19:53 | Reagovat

To je skvělé, dostal mě hned ten začátek, prý 'Opila jsem se jako hovado.' :DD

2 Wer Wer | E-mail | Web | 28. prosince 2014 v 21:28 | Reagovat

Chce sa mi plakať. Práve skončila tá najgeniálnejšia poviedka na svete. Milovala som ju od prvého písmenka až po to posledné, každá jedna časť bola dokonalá. Vytvorila si skvelý príbeh, ešte skvelejšie postavy a úplne najskvelejšie si všetko zamotávala a písala.
Moc ti za ňu ďakujem a ďakujem aj za venovanie. Aj keď je koniec, bolo to skvelé ukončenie. Opitá Charlie je najlepšia.
Ani nevieš ako veľmi sa teším na  B. is for Bitch. Bianca je tiež riadna šupa, je super, že chceš rozviesť aj jej príbeh. Krása. Neviem sa dočkať.

3 Janča Janča | 28. prosince 2014 v 22:59 | Reagovat

To je krásné ukončení :D Žádné přehnané romantické žvatlání a pořádná párty! :D Tak to má být.
Ani nevíš, jak je mi líto, že tahle povídka končí. Škoda, že nemůže trvat navěky... Každopádně jsem ráda, že stvoříš i volné pokračování, kde dáš větší prostor Biance. Její postava si to rozhodně zaslouží! ;-)

4 Juliette Juliette | Web | 30. prosince 2014 v 21:29 | Reagovat

Nádhera, tuhle povídku přímo zbožňuju. Byla originální, vtipná, skandální, ale i místy smutná. Byla přesně taková, jaká úžasná povídka má být. Jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst a už se nemůžu dočkat druhé řady, protože Biancu a její fóry jsem přímo milovala, strašně mi připomíná mou nejlepší kamarádku ;)

5 hel hel | 2. ledna 2015 v 23:27 | Reagovat

přečetla jsem všechny povídky o tolerance jedním dechem a jak by řekl Nick, bylo to nebe! skvělá práce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama