Love for Summer 5.díl

21. ledna 2015 v 11:41 | LinDee |  Love for Summer


Summer:
Sakra.
Nechápala jsem to.
Bylo mi tak hrozně dobře, ale pořád se zdálo, jako bych to vlastně nebyla já. Teda... Právě že jse mto byla já, ale ne ta, kterou znám a na kterou jsou všichni zvyklí. Moje a Sethovo předstírání bylo to nejhezčí, co se mi za hodně dlouhou dobu stalo. Byla s nim sranda, dokázal mě rozesmát a jeho polibky byly silné. Často jsem se obávala, že z nich omdlím. Páni... Byly prostě epický.
"Hej Summer! Mluvím s tebou!" Zamrkala jsem, jak sem si všimla, že mi mává Katia rukou před obličejem. "Promiň, jsem ztracená v myšlenkách. Co jsi říkala?"
"Marissa má problém." Rychle jsem sebou cukla a v očích jsem měla hrůzu. Jestli se jí něco stalo tak- "Klid, nevyšiluj hned. Můžu slyšet, jak se v tý tvý hlavě točí kolečka. Jen to s Kennym a s ní, vypadá hůř, než jsem si myslela, že bude." Myslela jsem, že mu odpustila. Vlastně, ještě včera se zdáli celkem v pohodě. "O čem to mluvíš?"
"Marissa se vyspala s Gregem a Kenny šílí. Už dlouho jsem ho neviděla, takhle nasranýho. Rozbil zrcadlo když do něj praštil a hodil telefonem o zeď. Dal to Marisse pěkně sežrat. A ještě dá." Kurva. Do prdele. Kdo mu to sakra řekl? "Viděla jsem jí na záchodcích. Oči si mohla vyplakat."
Byla jsem nasraná. Na ně oba. Marissa to udělala, jen aby se Kennymu pomstila. A na Kennyho, protože si za to může sám. "Kdo mu to do prdele řekl? Pochybuju, že to byla Marissa." Začala jsem si balit věci a plánovala, kam půjdu, abych jí našla. "Já jsem mu to řekla." Zastavila jsem se v pohybu a vytřeštila na ní oči. Co to právě řekla?
"Jsi snad uplně blbá? Jak jsi to mohla udělat Katio?! Kurva! Ty jsi úplně pitomá! Kurva! Nemáš snad v hlavě mozek?!" Řvala jsem na ní jako pomatená. Nechápavě se na mě zamračila. "Bože, nepřeháněj to Summ. Nevěděla jsem ,že je to tak velká věc." Protočila očima. To si ze mě dělá prdel? "Ty jsi pěkně pojebaná píča!" Otočila jsem se k odchodu a doufala, že mě nechá být, jinak bych jí mohla ublížit.
" Summer! Ještě jedno sprosté slovo a půjdete k řediteli! Tohle na naší škole, trpět nebudeme!"
"Polibte si prdel!" Zařvala jsem a vyběhla z místnosti. Potřebovala jsem najít Marissu a zjistit jestli je v pořádku. Proběhla jsem všechny třídy a všechny záchody. Nikde nebyla. Ani telefon mi nebrala. "Bože! Na co ten telefon máš Marisso." Vytáčela jsem to číslo znovu a znovu. Podělaná hlasová schránka. "Marisso. Marisso prosím, zavolej mi nezpátek. Bože, jestli mi tohle někdy připomeneš tak to popřu, ale mám o tebe strach, tak co kdyby si mi to laskavě vzala?.... Prosím, jen mi slib, že mě neopustíš. Všichni nás opuistili, nedělej nám to..... Prosím." Položila jsem to a doufala, že se co nejdříve objeví.
"Hej! Summer!" Otočila jsem se a dívala se do tváře Kennymu. "Cos jí udělal ty parchante?! Kenny kurva! Víš že tě miluju, ale pokud se jí něco stalo, tak tě zabiju. Rozumíš mi?!" Vypadal, jako že absolutně nechápe o co tady jde. "Mohla bys být trochu přesnější? Nemám páru o kom mluvíš."
"O Marisse! O kom asi?! Byla jsem po celý podělaný škole a nikde neni! Ani mi kurva nebere ten podělanej telefon! Co si jí řekl?!"
"To opravdu není tvoje věc Summer. Myslím, že by ses do nás neměla plést."
"Je to moje sestra! Co když se jí něco stalo?!"
"Bože! Přeháníš to! Jen jsme se pohádali, není to velká věda!"
"Pořád jí ubližuješ! Prostě by stačilo říct, že nemáš zájem a držet se od ní dál, nebo kurva zvednou prdel a něco s tím dělat! Ale ty ne! Ty prostě musíš mít všechno!!!!" Strčila jsem mu prstem do hrudě a cítila jsem, jak se mi tvoří slzy v koutku očí. "Polib si prdel Summer! Stejně je to všechno kvůli tobě! Kdybys jí sem nepřivedla, nic z toho by se nestalo. Stejně jako kdybys mě jí nechal ošukat a nechat jít! Ale ty ne! Potřebuješ, aby všichni byli zasraně šťastní, alespon trochu! Bože! Si hroznej sobec! Protože tohle všechno děláš jen proto, aby ses ty sama cítila líp! Tak co kdyby ses na to už vysrala a nechala ostatní, dělat svoje vlastní věc?!"
Otočil se a odešel. To už mi slzy tekly proudem. Ještě nikdy... Ještě nikdy jsem se s Kennym nepohádala. A už vůbec ne takhle... Potřebuju domu. Potřebuju být sama. Potřebuju... Ulevu.


Seděla jsem v prostředku postele s nohama složenýma pod sebou a s prázdným pohledem jsem se dívala na lesknoucí se žiletku v mé ruce. Stačí jedno říznutí a bude to dobré. A proto jsem neotálela. Zhluboka jsem se nadechla a přejela ostrou hranou a tu jemnou kůžičku na mé ruce. Tam.... a zpět.
Lehce to zaštípalo. Sakra. Tohle je moc hluboký. Acchhh. Nemělo to být tak hluboký.
Dívala jsem se jak se má krev vlívá z ranky a zahaluje celou mou ruku. S úsměvem. Celý jsem to pozorovala s usměvem. Bylo mi dobře. Všechny ty zlý slova už neexistovaly. Vypařily se stejně jako má bolest. Věděla jsem, že to nepomůže dlouhodobě, za pár minut to budu muset opakovat. Typuju, že ještě tak dvakrát a bude to dobrý. Všechno bude pryč. Stejně jako všechna ta krev. Bylo mi jedno, že mám od krve celé povlečení, jen jsem chtěla aby to bylo pryč. Protože měl Kenny pravdu. Jsem podělanej sobec...
Krev...
Žiletka...
Smutek...
Bolest...
Bože...
Marissa!
Musím najít Marissu a podívat se jestli je v pořádku. Ale to nemůžu udělat do tý doby, než budu taky v pohodě. A v pohodě neznamená rozřezaná žiletkou. Musela jsem s tím něco udělat. Musím přestat. Alespon teď. Potřebuju pomoc.
Seth.
Bylo mi jedno, že mi z ruky ještě kape krev, potřebovala jsem pomoc. Klid. Potřebovala jsem předtsírání. Bouchala jsem na dveře a po chvíli se otevřeli. "Oh Sluníčko, co tu..?" Jeho usměv ihned spadnul, když viděl můj prázdný pohled a mou zakrvácenou ruku.
"Pojď dovnitř Summer." Kývla jsem a přešla jsem práh. "Řekni mi, co chceš abych udělal?" Nevěděla jsem. Neměla jsem ani to nejmen ší ponětí. Vrhla jsem se mu do náruče a dýchala jeho uklidnující vůni. Přitisknul mi rty na krk a já cítila jeho sladký dech, jak mi ofukuje celou stranu krku a vrchní část zad. Bylo to ono. To byl můj klid.
"Jen mě chvíli drž." Objal mě pevněji a lehnul si se mnou na gauč. Bylo to užasný. Nevím jak je to možný, ale cítila jsem... mír.
"Co se stalo Summer?"
"Já myslela že předstíráme?" Usmál se a políbil mě na čelo. "Potřebuju vědět jakej bastard ti ublížil, abych ho mohl zbít Nino. Řekneš mi co se ti stalo?" Zakroutila jsem smutně hlavou a zavřela oči, abych se mohla kliděn nadechnout. "Nechci o tom mluvit. Jen chci aby jsi mě držel. Potřebuju tě cítit." A pak už bylo ticho. Jen jsem mu usnula v náručí. Hlazená jeho teplými dlaněmi a líbaná měkými rty.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl jsem tu :)

KLIK :) 100% (207)

Komentáře

1 kumibo kumibo | 21. ledna 2015 v 18:32 | Reagovat

Boží :-) už se moc těším na cokoliv dalšího co přidáš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama